Jak bez obtíží zhubnout? Nezáleží jen na tom, kolik toho sníme, ale i na tom, kdy to sníme

Odborníci zkoumali různé skupiny myší, které měly buďto volný přístup k potravě, nebo byly krmeny v přesně stanovených intervalech. Pouze u těch myši, které byly nuceny žrát v omezeném čase (12 hodin během dne), se snížila hmotnost, a to bez potřeby snižovat množství zkonzumovaných kalorií. „Aplikujeme-li náš výzkum na člověka, ukazuje se, že dieta je úspěšná jedině tehdy, když přijímáme potravu během dne, když jsme v bdělém stavu a aktivní," uvádí koordinátor výzkumu Joseph Takahashi z amerického Southwestern Medical Center.

Myši, kterým byla nasazena dieta, snědla všechnu svou potravu v omezeném časovém úseku. A zároveň k velkému překvapení vědců se více pohybovala a běhala v kolečku pro křečky, které nikdy v klecích nechybělo. A jejich krevní testy byly téměř dokonalé. Cirkadiánní rytmy regulují nejen cyklus spánku a bdění, vyplavování hormonů nebo takové hodnoty, jako je krevní tlak.

Ovlivňují rovněž metabolismus, způsob, jak konzumujeme kalorie, jak pomocí inzulínu spalujeme cukry, ovlivňují činnost jater a funkce enzymů, populaci bakterií ve střevech a dokonce tukové buňky v tom, jak jsou více či méně připraveny k tomu, aby byly spalovány. Jestliže jíme v souladu s tímto rytmem, umožňuje nám to, abychom trávili jídlo s menšími problémy.

Tyto souvislosti chápali už staří filozofové a lékaři. Například středověký židovský filozof a lékař Maimonides radil: snídat s králem, obědvat s princem a večeřet s rolníkem. To se v podstatě shoduje s tím, co radí dnešní lékaři - kalorie zkonzumované ráno zasytí více, než jsou-li snědeny večer: déle po nich nemáme pocity hladu.

Konkrétně lze zmínit španělskou studii z roku 2013, která byla zveřejněna v International Journal of Obesity, ukázala, že osoby držící dietu, které konzumovaly po třetí hodině odpoledne, měly větší problém shodit kilogramy. Podobné problémy měli ti, kdo trpěli nespavostí, a to právě proto, že se neřídili cirkadiánním rytmem. Tyto osoby měly kromě linie problémy s glykémií a rizikem cukrovky, zvyšovala se jim hladina cholesterolu a triglyceridů.

Epidemie obezity souvisí kromě snadné dostupnosti jídla a nedostatku pohybu také s umělým světlem. Tým vědců z Ohijské státní univerzity dospěl k závěru, že se rozšíření nočního osvětlení ve 20. století časově shoduje s růstem obezity a metabolickými syndromy ve světě.