Dávné tajemství zámku ve Vlašimi. Co se událo v jeho komnatách?

Vlašimský zámek tehdy patřil Karlovi Vilémovi z Auespergu, který dal zámku současnou podobu. Byl hlavou knížecí linie rodu a působil ve vysokých státnických funkcích. Stejně tomu bylo i u jeho bratra Adolfa, který na vlašimském zámku též často pobýval. Byl to nejdéle působící rakouský premiér 19. století. Zastával též funkci nejvyššího maršálka a byl prezidentem nejvyššího účetního dvora Předlitavska. Vysoká politika se tak ve druhé polovině 19. století odehrávala právě zde, v salónech vlašimského zámku.

Na zámku je dodnes k vidění slavnostní korouhev, kterou nechal zhotovit Karel Vilém k příležitosti zasnoubení korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Štěpánkou. Novomanžele též na zámek pozval, ti ale nepřijeli.Až později, když Karel Vilém i jeho bratr Adolf dosáhli vysokých státnických postů, se situace změnila a jak již bylo řečeno, důležitá jednání se neodehrávala ani tak ve vzdálené Praze, ale právě ve Vlašimi. Různých schůzek se tentokrát účastnil i korunní princ Rudolf, který sem však přijížděl bez doprovodu své ženy a na zámku též přespával.

O Rudolfovi už bylo známo, že se neshodne se svým otcem, císařem Františkem Josefem I. a že jeho vize Rakouska-Uherska je jiná než představy stárnoucího a konzervativního císaře a jeho nejbližších spolupracovníků. Těžko dnes říci, jaké plány do časů své budoucí vlády na vlašimském zámku Rudolf předjímal. Kvůli nátlaku svého otce byl velice pracovitý, což ho však vedlo až k vyčerpání a depresím.

Jeho psychickému stavu nepomáhala ani skutečnost, že jeho manželství se Štěpánkou Belgickou bylo nešťastné. Oba byli tvrdohlaví a panovační. Jelikož byl Rudolf coby následník trůnu zvyklý na přízeň žen, opovrhoval jimi a bral je spíše jako prostředek pro fyzické uspokojení. Štěpánka byla velice žárlivá a jeho častou nevěru mu oplácela bouřlivými scénami a naschvály a to i na veřejnosti. O to hůř, když Rudolf svou ženu kvůli hýřivému způsobu života nakazil a tím způsobil její neplodnost.

Rudolf tak neustále vyhledával chvilkovou přízeň jinde než v náruči manželky a nebyl-li zaměstnán, mířily jeho kroky ke krásným ženám. To se mělo stát i na vlašimském zámku, kde si prý Rudolf našel milenku v podobě princezny Aglaë Auesberg, dcery knížete Adolfa z Auesberga. Při návštěvách se Rudolfův apartmán nacházel nedaleko pokoje této mladičké princezny. Jejich poměr neměl trvat dlouho, jak už to u Rudolfových záletů bývalo zvykem. Je možné, že se o jejich blízkém vztahu vědělo a bylo to strpěno kvůli výsostnému postavení Rudolfa. Tomu se nakonec podařilo Aglaë přivést do jiného stavu. Během léta 1888 zjistila, že je těhotná a celá věc tak již zašla za hranu únosnosti.

Potupená a rozhořčená rodina dohnala Rudolfa k tzv. americkému duelu, kdy si měl korunní princ vylosovat mezi bílou a černou kulkou. Rudolf si měl vylosovat černou kulku, což znamenalo, že musí do půl roku zastřelit.

Ať už je tato historika pravdivá, či ne, ostatní události patří mezi historická fakta, která ovlivnila běh našich dějin. Skutečně tedy do půl roku od této údajné události se korunní princ Rudolf 30. ledna roku 1889 zastřelil. Stalo se tak na loveckém zámku Mayerling, kde nešťastný, zničený, umořený a těžce nemocný Rudolf spáchal sebevraždu se svou milenkou Mary Vetserovou.

Ještě za první republiky kolovala ve městě pod vlašimským zámkem legenda, že se dítě ze svazku mezi Rudolfem a Aglaë mělo skutečně narodit a několik let bylo vychováváno na zámku. Šlo tedy o dalšího následníka trůnu, jehož osudy jsou však neznámé, stejně jako pravost této legendy.