Nekropole ve Faléru ukrývá 2500 let staré děsivé tajemství

Velká část historických událostí je pečlivě zmapována a zapsána v dobových kronikách, přesto i dnes archeologové stále narážejí na věci, kterým nerozumí. Jeden takový podivný případ se odehrál před 2500 lety v nekropoli ve Faléru, kde vědci objevili stovky koster nesoucích známky násilné smrti. Co se na místě stalo?

Řečtí archeologové si při zkoumání trosek Faléru, jednoho z přístavů antických Atén, všimli podivné a děsivé věci. Celá oblast je totiž jedno velké pohřebiště. Nejsou na něm ale žádné monumenty nebo náhrobní kameny, jako na jiných hřbitovech antických. Jde o prosté hrobky vyhloubené v zemi.

To je samo o sobě podivné, větší šok ale přišel ve chvíli, kdy archeologové spočítali mrtvé a zjistili,že je pod jejich nohama pohřbeno na 1500 lidí. Mužů, žen i dětí, což dokazují nádoby z pálené hlíny určené pro novorozence a kojence.

První objev učinili vědci v roce 2012, od té doby odhalují jednu hrůzu za druhou. Některá těla byla svázána s rukama na zádech nebo na břiše, jiným tělům byly svázány nohy, další se nacházela v polože na břiše. Prakticky každé tělo neslo nějaké známky deformace.

To zřejmě nejpodivnější vědci odhalili teprve před několika měsíci. Našli hrobku s těly 80 propojených lidí. Podle archeologů šlo o muže, kteří byli zabiti ránou do hlavy. Následně byla jejich těla navrstvena a propletena do jednoho velkého hrobu. 

Co přesně se na místě stalo ale nikdo neví. Podle agentury AFP se někteří lidé domnívají, že šlo o pozůstatek klanových válek. Jiní tvrdí, že jde o následek politických otřesů při vytváření kmenových států. Tak či tak vědci bez ustání pracují na rozluštění záhady a používají k tomu nejmodernějších techniku, kterou disponují například kriminalisté.

Dobové záznamy nejsou o moc otevřenější. Povětšinou jsou vzácné, a když už se zaměřují na oblast starověkého Řecka, věnují se spíše politickým událostem. I přesto ukazují, že nešlo o jednoduchou a poklidnou dobu, právě naopak. Elity bojovaly o své místo na výsluní a chtěli psát historii, což mnohdy odnášeli obyčejní lidé. Možná právě ti, kteří leží v onom záhadném masovém hrobě.

Související

Více souvisejících

historie Archeologie

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 2 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy