Anglický pot - nejpodivnější nemoc v dějinách

Píše se rok 1485. Jindřich VII. v srpnu zvítězil v bitvě u Bosworthu a roky trvající válka růží byla konečně u konce. Zdálo se, že Anglie konečně dosáhla vytouženého klidu, opak je ale pravdou.

Mezi vojáky Richarda III. a Jindřicha VII. se ještě na bitevním poli začala šířit záhadná nemoc. Nakažení trpěli bolestmi hlavy, svalů a kloubů, dostali zimnici, horečku a potili se. Objevily se žaludeční potíže, žízeň a velmi rychlé schvácení organismu. Nemocní nepřežili déle než jeden den.

Vítězné vojsko ale nemoci nepřikládalo takovou váhu a zavleklo ji do Londýna, kde vypukla masivní epidemie. Umíraly tisíce lidí a nemoc si brala především ty z výše postavených vrstev. Paradoxně méně řádila mezi chudšími lidmi. Proč? To dodnes nikdo neví.

Po několika měsících, na konci téhož roku, ale choroba ustupuje do pozadí a Anglie počítá mrtvé. Záhadná nemoc kosila jak aristokraty, tak studenty, a kvůli přibývajícímu počtu úmrtí dokonce musela být uzavřena Oxfordská univerzita. Konec epidemie to však zdaleka není.

Anglický pot se v roce 1508 opět vrací a opět zabíjí. Situace byla natolik kritická, že král před ní uprchl z Londýna. Nemoc, která z nějakého důvodu nepostihuje děti, dává šanci na přežití jen mizivému počtu lidí. Kdo se dožil druhého dne, ten se vyléčil. Moc lidí ale takové štěstí, jako manželka Jindřicha VIII. Anna Boleynová, nemělo.

Nemoc opět mizí, a objevuje se v roce 1517, po několika měsících opět ustupuje do pozadí, aby se vrátila v roce 1528. Co ji způsobuje a proč záhadně mizí? Nikdo neví.

V roce 1509 se nemoc rozšiřuje po Evropě, kromě Anglie řádí i v Německu. Obrana proti ní neexistuje, nikdo si není jistý, jestli se přenáší vzduchem nebo dotykem. Pak, v roce 1551 , opět udeří v Londýně. A náhle záhadně mizí. Od té doby se nikdy neobjevila.

Co je Anglický pot zač dodnes nikdo přesně neví. Podle některých lékařů se jednalo o zmutovaný vir chřipky, zůstává ale záhadou, proč by se objevoval a mizel ve vlnách. Jiní vědci se přiklánějí k variantě, že šlo o otravu anthraxem, který se objevoval v mase jatečních zvířat.

Ačkoliv mortalita nemoci není známa, z dobových pramenů lze vyčíst, že ji přežil jen málokdo. Stala se větším postrachem než mor a z dnešního pohledu i záhadou, kterou se zřejmě nikdy nepovede rozluštit.