Studie zjistila, proč mají lidé rozdílnou náchylnost k obezitě

Takzvanou termogenezi, tedy tvorbu tepla, potřebují podle vědců savci a ptáci pro udržování stálé tělesné teploty. Tato aktivita se podle odborníků zvyšuje vlivem chladu, na čemž se u savců podílejí mechanismy jako svalový třes, kdy se sval začne stahovat naprázdno, či netřesová tvorba tepla, kdy se metabolismus ve svalu rozjede, aniž by sval vykonával práci nebo se stahoval naprázdno.

Právě netřesová termogeneze není podle Jana Kopeckého z Fyziologického ústavu AV ČR příliš probádána. "Víme však, že mechanismy, které umožňují aktivaci netřesové termogeneze chladem, mohou zprostředkovávat i zvýšení energetického výdeje vlivem nadměrného kalorického příjmu," uvedl Kopecký.

Během výzkumu vědci pozorovali, jak budou dva odlišné kmeny myší reagovat na delší pobyt v chladu, přičemž jeden kmen byl vyšlechtěný jako odolný k obezitě a druhý nikoliv. Podle akademie zaznamenali odborníci u myší náchylných k obezitě aktivaci termogeneze a spalování tuků v hnědé tukové tkáni, což podle Kopeckého vědci předpokládali. Překvapivým zjištěním naopak bylo, že u druhého kmene podle AV ČR posílila netřesová termogeneze v kosterních svalech.

"Zapojení odlišných termogenních mechanismů by mohlo souviset s rozdílnou náchylností k obezitě," řekl Kopecký. Výsledky studie tak podle akademie naznačují, že léčba obezity pomocí aktivace netřesové termogeneze ve svalech by mohla být účinnější než terapie na základě zvýšení termogeneze v hnědé tukové tkáni.

"A to zejména proto, že u dospělého člověka je kapacita kosterního svalu pro spalování tukových energetických zásob mnohonásobně vyšší než v hnědé tukové tkáni. Jen relativně malé zvýšení termogeneze ve svalu by tak mohlo významně omezit ukládání tukové tkáně. Způsob, jak takového zvýšení dosáhnout, je výzvou pro další výzkum," uvedl Kopecký.