Zemřel Vladimír Kobranov, mistr světa z roku 1949

Vladimír Kobranov nastupoval v mužstvu, které vybojovalo titul mistrů světa v roce 1949 a stříbrné medaile na zimních olympijských hrách ve Svatém Mořici 1948, kde však vzhledem ke zranění nastoupil v jediném utkání. Za reprezentační mužstvo sehrál v letech 1947-1949 na pravém křídle a v obraně 29 utkání, v nichž nastřílel 18 branek.S ledním hokejem začínal v Černošicích, později oblékal dres I. ČLTK Praha a ATK Praha. V nejvyšší soutěži sehrál v období 1945-1950 177 utkání a vstřelil 94 branek, v letech 1946 a 1948 byl nejlepším ligovým kanonýrem.

V roce 1950 byl Vladimír Kobranov ve vykonstruovaném politickém procesu uvězněn a odsouzen, na svobodu byl propuštěn v roce 1955 a později začal hrát regionální soutěž v Černošicích. V letech 1958-1964 nastupoval v ligových Pardubicích, od roku 1965 trénoval v dnešním Zlíně a od roku 1968 v SC Curych. Od té doby žil ve Švýcarsku, kde působil především jako tenisový trenér.

„Vladimír Kobranov byl členem první zlaté generace našeho ledního hokeje," uvedl prezident ČSLH Tomáš Král. „Jeho bilance je – vzhledem ke krátké době, po kterou mohl reprezentační dres oblékat  - neuvěřitelná a má pevné místo v české hokejové historii. Bylo mi ctí, že jsem s ním a jeho rodinou mohl být v posledních letech v blízkém kontaktu. Čest jeho památce."

Před 65 lety proběhl vykonstruovaný soud s hokejovými mistry světa

Před 65 lety, 6. října 1950, začal v Praze vykonstruovaný soud "proti Modrému a spol." s 11 československými hokejisty (osm mistrů světa), kteří byli o dva dny později za nepřítomnosti veřejnosti odsouzeni za velezradu a špionáž k mnohaletým žalářům. Výše jejich trestu se pohybovala od 15 let k osmi měsícům. Komunistická moc tak dala sportovcům exemplárním způsobem najevo, kdo je pánem v zemi.

Státní bezpečnost zatkla devět československých hokejových mistrů světa v Praze 13. března 1950 v hospodě u Herclíků v Pštrossově ulici: Augustin Bubník, Stanislav Konopásek, Václav Roziňák, Josef Jirka, Zlatomír Červený, Jiří Macelis, Antonín Španinger, Přemysl Hajný a Josef Stock. Vladimír Kobranov a Mojmír Ujčík byli zatčeni následující den. Později si policie přišla i pro hvězdného brankáře Bohumila Modrého.

Až na Modrého měli všichni reprezentovat Československo na hokejovém mistrovství světa v Londýně, a to jako obhájci zlata z posledních dvou šampionátů. Do Británie 11. března ale z rozhodnutí ministra informací Václava Kopeckého nikdo z hokejistů neodletěl.

Do čela ilegální skupiny postavila tajná policie "Bóžu" Modrého, kterého obvinila ze styku s cizími špióny a z úmyslu emigrovat. Špionáž a vlastizrada byly hlavním zaklínadlem zinscenovaného soudu, konaného v Praze v říjnu 1950. S nejvyššími tresty odešli Modrý (15 let), Bubník (14), Konopásek (12), Roziňák a Kobranov (oba deset). Žádný z obžalovaných nevyvázl bez trestu.

Mistři světa skončili v uranových dolech. Po propuštění se většina z nich k hokeji vrátila. V červenci 1968 byla celá skupina plně rehabilitována Nejvyšším soudem. Bohumil Modrý se tohoto dne již nedočkal, zemřel v roce 1963 ve věku 46 let na následky pobytu v uranových dolech.