Diskuze: Smutná realita mobilního a počítačového trhu: Supermoderní elektroniku nikdo nechce

Letos v květnu prezident Donald Trump v pořadu Meet the Press nevyloučil, že by mohl k anexi Grónska použít vojenskou sílu. Mnozí tak byli znovu zaskočeni jeho nepředvídatelnou politickou rétorikou, která se za deset let jeho působení na veřejnosti nezměnila. Jeho dřívější narážky na koupi ostrova, například fotomontáže s Trump Tower, ukazují na to, jakým způsobem kombinuje provokaci, ironii i možný budoucí záměr.

V souvislosti s pokračujícími ruskými útoky na Ukrajinu a rostoucím rizikem podobných incidentů podél východní hranice NATO požádala Litva alianci o pomoc. Litva chce posílit svou protivzdušnou obranu poté, co se na jejím území zřítil bezpilotní letoun s výbušninami.

Steve Witkoff, kterého prezident USA Donald Trump vyslal coby svého zmocněnce do Moskvy, se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. K tomuto diplomatickému kroku dochází v době, kdy se blíží termín, který Trump stanovil pro příměří v konfliktu na Ukrajině.

Fotografie a zprávy o hladomoru v Gaze sice vyvolávají ostré diskuze, ale čísla obvykle nelžou. Už ekonom Amartya Sen, držitel Nobelovy ceny, před desítkami let prohlásil, že hladomory jsou vždy politickými a ekonomickými událostmi, a že nejlepší způsob, jak je analyzovat, je sledování cen a množství potravin. Mnoho historických výzkumů potvrdilo, že prudký nárůst cen základních potravin je vždy znamením, že propuká hladomor. Ceny v Gaze dosahují bezprecedentních výšek.

Bitva u Hradce Králové někdy nazývaná i jako bitva u Sadové nebo na Chlumu se odehrála 3. července 1866 a patřila k největším vojenským střetnutím v dějinách českých zemí. Na počty nasazených vojáků jí překonaly až frontové operace v závěru druhé světové války. Jako izolovaná bitva je však svou velikostí dodnes nepřekonána. Celkem se bitvy zúčastnilo okolo 435 000 vojáků a střetly se zde pruské a rakousko-saské armády v dosud nevídaném souboji za využití nových pokrokových technologií.

Po celém Pákistánu chodí zdravotníci dům od domu a přesvědčují rodiče, aby své děti nechali naočkovat proti obrně. Čelí obavám i požadavkům. Někteří rodiče říkají, že potřebují spíše jídlo a vodu než vakcíny, jiní zase věří dezinformacím o tom, že dávky způsobují neplodnost. Zdravotnice Sughra Ayazová přiznává, že pod tlakem na úspěch celé kampaně byli někteří pracovníci instruováni, aby očkování zaznamenávali, i když k němu nedošlo. Někdy prý navíc nejsou vakcíny správně skladovány a neudrží se v nich potřebný chlad.

Zane Li měl devět let, když se mu narodila sestra. Její příchod ponořil rodinu ve východní Číně do obrovských dluhů. V rámci přísné politiky jednoho dítěte tehdy rodiče Liho pokutovali částkou 100 000 jüanů (přibližně 13 900 dolarů) za to, že měli druhé dítě – což bylo téměř třikrát více než jejich roční příjem z prodeje ryb na místním trhu.

Ministerstvo zdravotnictví (HHS) v USA se rozhodlo zrušit financování ve výši 500 milionů dolarů (376 milionů liber) na vývoj mRNA vakcín, které měly čelit virům, jako je chřipka a Covid-19. Tento krok ovlivní 22 projektů, které vedou přední farmaceutické společnosti, včetně Pfizeru a Moderny, zaměřených na vakcíny proti ptačí chřipce a dalším virům, uvedl HHS.

Indický premiér Narendra Módí se nachází v nelehké diplomatické situaci, kdy se snaží balancovat mezi vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přičemž chce zachovat postoj neutrality v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento postoj nyní podle CNN čelí silnému tlaku, protože Trump začíná být stále netrpělivější s pokračujícím nákupem levné ruské ropy, což používá jako páku v rostoucí obchodní válce.

David Lochridge, whistleblower stojící za tragickou nehodou ponorky Titan, obvinil vedení společnosti Oceangate a selhání amerických úřadů, které tragédii nedokázaly zabránit. Lochridge, jenž již dříve upozornil na bezpečnostní problémy, tvrdí, že konstrukční vady ponorky a nedostatek nezávislého bezpečnostního dohledu hrály klíčovou roli ve ztrátě pěti životů, včetně ředitele Oceangate Stocktona Rushe. 

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

Do konce týdne se podle ČHMÚ.cz bude citelně oteplovat. Už v pátek nás čekají tropické teploty, o víkendu pak denní maxima dosáhnou až 33 stupňů.

Ve východní provincii Guangdong v Číně bylo od července zaznamenáno více než 7 000 případů viru chikungunya. Vláda proto přijala opatření, která podle BBC připomínají ta z období pandemie Covid-19.

Válka na Ukrajině zůstává podle bývalých a současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. Autoři komentáře na serveru European Pravda Carl Bildt, Aleksander Kwasniewski, Sanna Marinová a Kajsa Ollongrenová, varují, že pokud Evropa nezareaguje rozhodně a okamžitě, může za to v budoucnosti tvrdě zaplatit.

Evropská unie sice reagovala pozitivně na americký návrh prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy, včetně protivzdušné obrany Patriot, zároveň ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj spravedlivý podíl na finanční zátěži. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se chystá navrhnout plnou okupaci Pásma Gazy. Návrh podle serveru BBC přednese na schůzce s bezpečnostní kabinetní komisí, jak uvádí izraelská média.

Od nástupu Donalda Trumpa do úřadu v lednu 2025 se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí, od války Ruska na Ukrajině až po eskalující konflikty v Gaze a Íránu. Překvapivě však pozornost americké administrativy věnovaná Severní Koreji zůstává minimální, přestože režim Kim Čong-una v posledních letech významně posílil. 

Turecko má v rámci NATO jedinečné postavení. Jeho vojenská síla, geografická poloha a schopnost manévrovat mezi Západem a Ruskem z něj činí spojence, kterého si aliance nemůže dovolit ztratit – ale ani mu zcela důvěřovat. Ankara přitom zvyšuje svůj vliv nejen ve Středomoří, ale i na Ukrajině. Pokud by došlo k přímému konfliktu s Ruskem, mohlo by právě Turecko rozhodnout o soudržnosti celé aliance – anebo o jejím roztříštění.

Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raket pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Tato rozhodnutí přicházejí v kontextu trvající války na Ukrajině, přičemž Trump zdůraznil, že náklady na tuto pomoc ponese evropská aliance, aby se předešlo situaci, kdy by pomoc byla plně financována z amerického rozpočtu, jak tomu bylo za jeho předchůdce, Joea Bidena.