Africký mor prasat (AMP) je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit. Na člověka se nemoc nepřenáší.
AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přeneslo na další prasata. Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba zvíře podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině 20. století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.
V ČR se poprvé objevil objevil v roce 2017, o jeho výskytu oficiálně informoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem června 2017. První dva uhynulí divočáci s tímto vysoce nakažlivým onemocněním byli v ČR nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Po přijetí řady mimořádných opatření se nemoc podařilo do dvou let vymýtit. V březnu 2019 Evropská komise informovala, že ČR je oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat.
V září 2020 byla tato virová infekce poprvé potvrzena v Německu, od té doby bylo v Sasku zaznamenáno přes 1700 případů, v Braniborsku 2700 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sasko kvůli AMP už na hranici s Polskem a také v zasažených okresech vybudovalo přes 450 kilometrů plotu, aby pohyb zvířat omezilo. Mor se letos objevil i v Polsku, severní Itálii, Lotyšsku či v Maďarsku. A nyní se africký mor prasat potvrdil u uhynulého kusu zvířete ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji.
Od června 2017 do konce října 2018 byl v ČR africký mor prasat potvrzen u 230 zvířat. Valná většina z nakažených prasat - přesně 202 - byla odhalena do konce ledna 2018. Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření, aby se nemoc nešířila. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci museli aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky. V polovině července 2017 nařídil stát intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly i zakázané metody.
Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky a veterinářům se podařilo udržet nakažená zvířata v této zóně. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července 2017 vyhlásil v kraji stav nebezpečí s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.
V listopadu 2018 zrušili veterináři zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, zároveň skončilo vymezení rizikové oblasti. V lednu 2019 byla zrušena povinnost pro myslivce udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících na Zlínsku. V polovině března 2019 byla podle prohlášení státní veterinární správy (SVS) byla zrušena veškerá mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.
(Zdroj: ČTK)
Nebyly nalezeny žádné články
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu
před 2 hodinami
USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste
před 2 hodinami
Za útok na Ruský dům hrozí až osm let. Policie obvinila cizince
před 3 hodinami
Metro o Velikonocích ochromí výluka. Náhradou budou autobusy XC
před 3 hodinami
StarDance představila další dva účastníky. Je mezi nimi šoumen ze světa sportu
před 4 hodinami
Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu
před 5 hodinami
Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem
před 6 hodinami
Policie přichystala velikonoční opatření. Jde o prevenci, zdůraznila
před 6 hodinami
Babišova vláda sníží spotřební daň u nafty a zastropuje marže
před 7 hodinami
Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil
před 8 hodinami
Dva mrtví v Plzni. Policie pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi
před 9 hodinami
Obchody se o Velikonocích uzavřou na den. Zákon mluví jasně
před 9 hodinami
Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa
před 10 hodinami
Navrátíme Írán do doby kamenné, řekl Trump. Válka pro tuto chvíli pokračuje
před 10 hodinami
Lidé se vrací k Měsíci. Mise Artemis II úspěšně odstartovala
před 12 hodinami
Počasí čeká o velikonočních svátcích výrazné oteplení
včera
BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen
včera
Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost
včera
Vance naznačil, že bude po Trumpovi zřejmě kandidovat na prezidenta USA
včera
První člověk tmavé pleti, první žena, první neameričan. Kdo dnes odstartuje na historickou cestu k Měsíci?
Posádka mise Artemis II se připravuje na historickou cestu k Měsíci, která se uskuteční po více než padesáti letech od dob programu Apollo. Čtveřice astronautů – tři Američané a jeden Kanaďan – bude pod drobnohledem celého světa, zatímco budou testovat trasu pro budoucí generace. Kromě špičkového výcviku a odborných znalostí si s sebou tito hrdinové berou i osobní předměty, které jim mají připomínat domov a jejich blízké.
Zdroj: Libor Novák