Africký mor prasat (AMP) je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit. Na člověka se nemoc nepřenáší.
AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přeneslo na další prasata. Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba zvíře podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině 20. století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.
V ČR se poprvé objevil objevil v roce 2017, o jeho výskytu oficiálně informoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem června 2017. První dva uhynulí divočáci s tímto vysoce nakažlivým onemocněním byli v ČR nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Po přijetí řady mimořádných opatření se nemoc podařilo do dvou let vymýtit. V březnu 2019 Evropská komise informovala, že ČR je oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat.
V září 2020 byla tato virová infekce poprvé potvrzena v Německu, od té doby bylo v Sasku zaznamenáno přes 1700 případů, v Braniborsku 2700 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sasko kvůli AMP už na hranici s Polskem a také v zasažených okresech vybudovalo přes 450 kilometrů plotu, aby pohyb zvířat omezilo. Mor se letos objevil i v Polsku, severní Itálii, Lotyšsku či v Maďarsku. A nyní se africký mor prasat potvrdil u uhynulého kusu zvířete ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji.
Od června 2017 do konce října 2018 byl v ČR africký mor prasat potvrzen u 230 zvířat. Valná většina z nakažených prasat - přesně 202 - byla odhalena do konce ledna 2018. Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření, aby se nemoc nešířila. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci museli aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky. V polovině července 2017 nařídil stát intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly i zakázané metody.
Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky a veterinářům se podařilo udržet nakažená zvířata v této zóně. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července 2017 vyhlásil v kraji stav nebezpečí s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.
V listopadu 2018 zrušili veterináři zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, zároveň skončilo vymezení rizikové oblasti. V lednu 2019 byla zrušena povinnost pro myslivce udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících na Zlínsku. V polovině března 2019 byla podle prohlášení státní veterinární správy (SVS) byla zrušena veškerá mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.
(Zdroj: ČTK)
Nebyly nalezeny žádné články
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Není to první pokus o mír. Požadavky Američanů a Íránců se dosud rozcházely
před 1 hodinou
Velikonoční tragédie před 80 lety. Vraždu spáchaly děti
před 2 hodinami
Žalobci navrhli vazbu pro dalšího obviněného v pardubickém případu
před 2 hodinami
Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty
před 3 hodinami
Trump není mužem svého slova. Ultimátum pro Írán se opakovaně prodlužuje
před 4 hodinami
Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu
před 5 hodinami
Planý poplach v Praze. Důvodem bylo zavazadlo s nářadím
před 6 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat mír v Íránu. Návrh dohody je na stole
před 6 hodinami
Otevírací doba obchodů dnes podléhá zákonu. V květnu se to zopakuje
před 7 hodinami
Jihokorejský prezident se omluvil KLDR za dronový incident z ledna
před 8 hodinami
Další dva podezřelí v pardubickém případu. Jednoho vypátrali v Bulharsku
před 9 hodinami
Írán varoval Trumpa i Netanjahu před útoky na civilní cíle
před 10 hodinami
Počasí se dnes zkazí. Po letní neděli přijde teplotní propad
včera
Jak se americké armádě podařilo zachránit ztraceného letce? Na povrch vyplouvají první detaily
včera
Írán má čas do úterý večer. Trump stanovil přesný čas ultimáta, Teherán poslal ráznou odpověď
včera
Opravdu jde o terorismus? Výbušniny u plynovodu mohou být zinscenované, aby pomohly Orbánovi, míní experti
včera
USA mohou zítra uzavřít dohodu s Íránem, tvrdí Trump. Teherán řekl, za jakých okolností otevře Hormuzský průliv
včera
Trump ztratil nervy: Otevřete ten zas***** průliv, vy šílení parchanti, nebo budete žít v pekle, nadává Íránu
včera
U plynovodu na srbsko-maďarských hranicích našli výbušniny. Zasahují vrtulníky i pyrotechnici, Orbán svolal Radu obrany
včera
OBRAZEM: Takhle Zemi 50 let nikdo neviděl. Z mise Artemis dorazily i první snímky odvrácené strany Měsíce
Astronauté mise Artemis II, kteří se v těchto dnech zapsali do historie, zaslali na Zemi dechberoucí sérii nových fotografií. Snímky zachycují nejen blížící se povrch Měsíce, ale také unikátní pohledy do interiéru kosmické lodi Orion. Posádka se momentálně nachází ve více než polovině své cesty k našemu nejbližšímu nebeskému sousedovi a tyto vizuální materiály nabízejí veřejnosti vzácnou příležitost nahlédnout do každodenního života v hlubokém vesmíru.
Zdroj: Libor Novák