Africký mor prasat (AMP) je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit. Na člověka se nemoc nepřenáší.
AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přeneslo na další prasata. Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba zvíře podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině 20. století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.
V ČR se poprvé objevil objevil v roce 2017, o jeho výskytu oficiálně informoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem června 2017. První dva uhynulí divočáci s tímto vysoce nakažlivým onemocněním byli v ČR nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Po přijetí řady mimořádných opatření se nemoc podařilo do dvou let vymýtit. V březnu 2019 Evropská komise informovala, že ČR je oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat.
V září 2020 byla tato virová infekce poprvé potvrzena v Německu, od té doby bylo v Sasku zaznamenáno přes 1700 případů, v Braniborsku 2700 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sasko kvůli AMP už na hranici s Polskem a také v zasažených okresech vybudovalo přes 450 kilometrů plotu, aby pohyb zvířat omezilo. Mor se letos objevil i v Polsku, severní Itálii, Lotyšsku či v Maďarsku. A nyní se africký mor prasat potvrdil u uhynulého kusu zvířete ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji.
Od června 2017 do konce října 2018 byl v ČR africký mor prasat potvrzen u 230 zvířat. Valná většina z nakažených prasat - přesně 202 - byla odhalena do konce ledna 2018. Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření, aby se nemoc nešířila. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci museli aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky. V polovině července 2017 nařídil stát intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly i zakázané metody.
Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky a veterinářům se podařilo udržet nakažená zvířata v této zóně. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července 2017 vyhlásil v kraji stav nebezpečí s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.
V listopadu 2018 zrušili veterináři zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, zároveň skončilo vymezení rizikové oblasti. V lednu 2019 byla zrušena povinnost pro myslivce udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících na Zlínsku. V polovině března 2019 byla podle prohlášení státní veterinární správy (SVS) byla zrušena veškerá mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.
(Zdroj: ČTK)
Nebyly nalezeny žádné články
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Vance před zahájením jednání varuje Teherán: Pokud se pokusíte o manipulaci, nebudeme vstřícní
před 1 hodinou
Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend
před 1 hodinou
Proč se USA v Íránu nedaří? Bývalý diplomat popsal, kde Trump udělal chybu
před 2 hodinami
Jako dítě Orbána miloval, teď se ho chystá sesadit. Kdo je Péter Magyar?
před 3 hodinami
Rozhodující volby v Maďarsku jsou za dveřmi. Blíží se konec šestnáctileté éry Orbána?
před 3 hodinami
Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc
před 4 hodinami
Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem
před 4 hodinami
Na Špicberkách zemřel polárník Jakeš. Tělo se našlo v ledovcové trhlině
před 5 hodinami
Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu
před 5 hodinami
Politico: Trump se pohádal s Ruttem, pohrozil spojencům odvetnými kroky
před 6 hodinami
Islámábád se uzavírá, úřady vyhlásily volno. Do Pákistánu míří americká a íránská delegace
před 8 hodinami
Páteční počasí přinese zajímavou situaci, avizují meteorologové
včera
Ve StarDance už nezbývá žádné místo. Poslední hvězdou je Vojta Dyk
včera
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
včera
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
včera
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
včera
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
včera
Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty
včera
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
včera
Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky
Prezident Petr Pavel vystoupil s ostrou kritikou na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho slov se Trumpovi svými nedávnými výroky o fungování a roli NATO podařilo poškodit důvěryhodnost této aliance výrazněji, než kolik dokázal ruský prezident Vladimir Putin za několik posledních let. Tato slova pronesl Pavel během akce pořádané na půdě Univerzity Karlovy v Praze, uvedl server The Guardian.
Zdroj: Libor Novák