Africký mor prasat (AMP) je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit. Na člověka se nemoc nepřenáší.
AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přeneslo na další prasata. Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba zvíře podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině 20. století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.
V ČR se poprvé objevil objevil v roce 2017, o jeho výskytu oficiálně informoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem června 2017. První dva uhynulí divočáci s tímto vysoce nakažlivým onemocněním byli v ČR nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Po přijetí řady mimořádných opatření se nemoc podařilo do dvou let vymýtit. V březnu 2019 Evropská komise informovala, že ČR je oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat.
V září 2020 byla tato virová infekce poprvé potvrzena v Německu, od té doby bylo v Sasku zaznamenáno přes 1700 případů, v Braniborsku 2700 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sasko kvůli AMP už na hranici s Polskem a také v zasažených okresech vybudovalo přes 450 kilometrů plotu, aby pohyb zvířat omezilo. Mor se letos objevil i v Polsku, severní Itálii, Lotyšsku či v Maďarsku. A nyní se africký mor prasat potvrdil u uhynulého kusu zvířete ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji.
Od června 2017 do konce října 2018 byl v ČR africký mor prasat potvrzen u 230 zvířat. Valná většina z nakažených prasat - přesně 202 - byla odhalena do konce ledna 2018. Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření, aby se nemoc nešířila. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci museli aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky. V polovině července 2017 nařídil stát intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly i zakázané metody.
Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky a veterinářům se podařilo udržet nakažená zvířata v této zóně. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července 2017 vyhlásil v kraji stav nebezpečí s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.
V listopadu 2018 zrušili veterináři zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, zároveň skončilo vymezení rizikové oblasti. V lednu 2019 byla zrušena povinnost pro myslivce udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících na Zlínsku. V polovině března 2019 byla podle prohlášení státní veterinární správy (SVS) byla zrušena veškerá mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.
(Zdroj: ČTK)
Nebyly nalezeny žádné články
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj si na summitu EU rýpnul do Trumpa. Evropské státníky označil za "skutečné lídry"
před 2 hodinami
Atlantic: Ukrajina spustí novou operaci, proti ruským letištím pošle drony naváděné AI
před 4 hodinami
VIDEO: Tesla představila v dechberoucí ukázce první létající automobil
před 5 hodinami
Starshield platíme, tak zrušte jeho omezení Ukrajině, vyzvalo Německo
před 5 hodinami
EU nehodlá zrušit žádné protiruské sankce, dokud Moskva neukončí válku, varuje von der Leyenová
před 6 hodinami
Příkaz k omezení vojenského satelitního systému Starshield přišel přímo z Bílého domu
před 7 hodinami
V Česku začalo druhé kolo senátních voleb
před 8 hodinami
NYT: Ruský plán počítá s porážkou Ukrajiny ještě před letošní zimou
před 8 hodinami
Babiš: Trump svou dohodou s Putinem zradil Evropu
před 9 hodinami
Nejsem fanouškem Zelenského, jednat s ním je horší než s Putinem, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Trump je buď užitečný idiot, nebo cíleně oslabuje Evropu, prohlásil kandidát na francouzského prezidenta
před 11 hodinami
Kdo to platil a kolik to stálo? Pavel poskytl detaily o své dovolené v Maroku i letu k volbám
před 11 hodinami
Vlak u Eurotunnelu smetl autobus. 19 lidí se zrnailo
před 12 hodinami
Trump označil obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie za ostudné. K ruským útokům na Ukrajinu mlčí
před 14 hodinami
Počasí: Příští týden nás čeká nadprůměrné teplo, teploty porostou až k 18 stupňům
včera
CNN: Ukrajina je na suchu. Zásoby střel pro americké systémy Patriot definitivně došly
včera
FT: Evropští lídři vyzvou Zelenského, aby mírnil svou kritiku Trumpa
včera
Trump ustoupil kritice. Poprava se živě vysílat nebude
včera
Je to ještě legitimní cíl? Ukrajinské útoky na datová centra v Rusku znepokojují odborníky
včera
Politico: Po pádu Orbána se Fico stává nejvýznamnějším spojencem Putina v EU
Slovensko se chystá oživit spící mezivládní spolupráci s Ruskem, což podle webu Politico z premiéra Roberta Fica činí nejvýraznějšího spojence Vladimira Putina v Evropské unii. Podle ruského vládního dokumentu se má v Moskvě uskutečnit zasedání rusko-slovenské mezivládní komise. Tento krok přichází v době, kdy Moskva hledá nové příležitosti k upevnění mezinárodních vazeb po odchodu maďarského premiéra Viktora Orbána.
Zdroj: Libor Novák