Marianne Williamsonová

Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý desetiletý „plán prosperity“, který má po ukončení konfliktu zajistit obnovu Ukrajiny a její rychlou integraci do evropských struktur. Podle osmnáctistránkového dokumentu, který získal server Politico, je cílem mobilizovat až 800 miliard dolarů z veřejných i soukromých zdrojů. Tento ambiciózní záměr, představený na nedávném summitu v Bruselu, počítá s Ukrajinou jako s budoucím investičním centrem a členským státem EU, ovšem jeho realizace je podmíněna trvalým příměřím, které zůstává v nedohlednu.

Postup ministra zahraničí Petra Macinky vůči hlavě státu vzbuzuje otázky o samotných základech demokratického vyjednávání, o to více v případě, kdy jedním z aktérů je právě šéf české diplomacie. Prezident Petr Pavel otevřeně označil ministrovy noční zprávy za nepřípustný pokus o vydírání a nátlakové metody, které jsou v ústavním systému neakceptovatelné. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal s rakouským kancléřem Christianem Stockerem o kritické energetické situaci na Ukrajině. Rusko podle jeho slov každodenně útočí na infrastrukturu s cílem nechat obyvatele bez elektřiny a tepla, a proto vyzdvihl nedávné rozhodnutí Rakouska vyčlenit finanční prostředky na podporu ukrajinského energetického sektoru. Oba státníci se zabývali i dalšími možnostmi posílení odolnosti ukrajinské sítě.

Premiér Andrej Babiš se pokouší vnést klid do vyhroceného sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Na sociální síti X označil současný konflikt za nesprávný a oba aktéry vyzval k přímému jednání. Podle premiéra se politické rozepře vždy vyřeší lépe a rychleji u společného stolu než prostřednictvím ostrých vzkazů a mimořádných tiskových konferencí, které situaci jen dále eskalují.

Ministr zahraničí Petr Macinka reagoval na tiskové konferenci, na níž nepustil některé novináře, na obvinění z vydírání, které vůči němu vznesl prezident Petr Pavel. Šéf diplomacie se nejprve ironicky omluvil veřejnosti, že musí sledovat jeho spor místo „skvělých a úžasných nápadů“ opozice, zároveň však odmítl, že by se dopustil čehokoliv nezákonného. Podle Macinky nejde o vydírání, nýbrž o běžné politické vyjednávání, jehož podstatou je snaha ovlivnit postoj jiného politika, v tomto případě prezidenta.

Poslanec a čestný předseda Motoristů sobě Filip Turek se ostře ohradil proti postupu prezidenta Petra Pavla, který zveřejnil soukromou korespondenci ministra zahraničí Petra Macinky. Podle Turka nejde v žádném případě o vydírání, ale naopak o projev prezidentovy přecitlivělosti. Zveřejňování soukromých zpráv označil za „zpravodajské praktiky“, které mu svými metodami připomínají období komunismu před rokem 1989.

Maďarsko a Slovensko podají žalobu na Evropskou unii kvůli plánovanému zákazu dovozu ruského plynu. Oznámení přišlo bezprostředně poté, co členské státy v pondělí definitivně schválily legislativu, která má ukončit energetickou závislost bloku na Moskvě. Obě země, které jsou na ruských fosilních palivech stále silně závislé, považují nové nařízení za přímé ohrožení své národní bezpečnosti a ekonomické stability.

Policie České republiky oficiálně potvrdila přijetí podnětu od Kanceláře prezidenta republiky, který se týká prošetření textových zpráv zaslaných ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Kriminalisté se nyní začínají seznamovat s obsahem komunikace a budou vyhodnocovat její trestněprávní relevanci. Prvním krokem vyšetřování bude určení věcně příslušného útvaru, který se bude případem nátlaku na hlavu státu dále zabývat.

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.

Politická scéna zažívá nebývalý otřes po zveřejnění soukromých textových zpráv ministra zahraničí Petra Macinky, které prezident Petr Pavel označil za pokus o vydírání. Spor se točí kolem jmenování Filipa Turka do vládní funkce, což hlava státu dlouhodobě odmítá. Zatímco prezident mluví o nepřípustném nátlaku a podává podnět bezpečnostním složkám, premiér Andrej Babiš se snaží situaci zlehčit a opoziční TOP 09 naopak nešetří ostrou kritikou na adresu předsedy vlády.

Aktuální střet mezi Hradem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou se může na první pohled zdát jako pouhý mocenský souboj dvou ambiciózních mužů. Při bližším pohledu na nálady v české společnosti je však zřejmé, že prezident Petr Pavel v tomto sporu není osamoceným vojákem v poli. Naopak se zdá, že svým odmítavým postojem k vládním personáliím velmi přesně zrcadlí většinové pocity veřejnosti. Prezident v této krizi nejedná v osobním zájmu, ale jako skutečný reprezentant občanů, kteří mu dlouhodobě svěřují svou důvěru.

Výzvy k odvolání Petra Macinky (Motoristé) z postů vicepremiéra a ministra zahraničí dominují reakcím opozičních politiků, kteří podpořili prezidenta Petra Pavla poté, co Macinku obvinil z vydírání a zveřejnil esemesky. Macinka se má podle informací webu EuroZprávy.cz k záležitosti vyjádřit na odpolední tiskové konferenci. 

Obsah textových zpráv mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a poradcem prezidenta Petrem Kolářem obsahuje několik rovin, které hlava státu interpretuje jako pokus o vydírání. Prvním zásadním prvkem je přímá podmíněnost prezidentova „klidu“ jmenováním Filipa Turka do čela Ministerstva životního prostředí. Macinka explicitně píše, že prezident může získat klid pouze v případě, že tento personální požadavek splní, zatímco v opačném případě hrozí „spálením mostů“ a vytvořením extrémního konfliktu, který nemá v české politologii obdoby.

Prezident Petr Pavel před odletem na soukromou zahraniční cestu svolal narychlo mimořádnou tiskovou konferenci, na niž se ostře ohradil proti postupu ministra zahraničních věcí Petra Macinky. Podle hlavy státu se ministr dlouhodobě snaží ovlivnit prezidentské rozhodnutí ohledně jmenování nového člena vlády, přičemž k tomu využívá nátlakové metody směřované na prezidenta i jeho poradce. Dosavadní pokusy o ovlivňování prezident posuzoval shovívavě, situace se však zásadně změnila po doručení dvou nočních textových zpráv.

Obsah uniklých textových zpráv mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a klíčovým poradcem prezidenta Petrem Kolářem vnáší nové světlo do hluboké vládní krize a odkrývá nebývale drsný tón komunikace. Ministr Macinka ve svých zprávách, které zaslal v nočních hodinách, otevřeně vyhrožuje prezidentu Petru Pavlovi „pálením mostů“ a kroky, jež by měly vejít do učebnic politologie jako extrémní případ nezvládnutého soužití ústavních institucí. Hlavním jmenovatelem tohoto nátlaku je požadavek na jmenování Filipa Turka na post ministra životního prostředí, který prezident doposud odmítal.

Server EuroZprávy.cz zveřejňuje tištěný přepis SMS zpráv, které od ministra zahraničí Petra Macinky podle Pražského Hradu obdržel poradce prezidenta Petra Pavla Petr Kolář. Text byl redakčně doplněn o diakritiku a byly z něj smazány emotikony, jiné redakční zásahy do zveřejněných SMS zpráv neproběhly.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) v tichosti připravuje plány na vytvoření trvalé základny ve Venezuele. Podle několika zdrojů CNN obeznámených s touto situací má CIA sloužit jako hlavní nástroj administrativy Donalda Trumpa při prosazování amerického vlivu v zemi poté, co byl počátkem tohoto měsíce dramaticky zadržen bývalý prezident Nicolás Maduro.

Zimní počasí může způsobit další potíže při chůzi či v dopravě. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) hrozí během nadcházející noci tvorba slabé ledovky na části území republiky. 

Vztah české veřejnosti k nové vládě je v úvodu roku 2026 definován realismem a zaměřením na praktické stránky života. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News se ukazuje, že lidé od kabinetu očekávají především zajištění základních životních jistot. Na vrcholu žebříčku priorit se stabilně drží dostupnost zdravotní péče a bydlení, doprovázené otázkami bezpečnosti a celkovou kondicí ekonomiky. Tématům, která se týkají dlouhodobého chodu státu, jako je modernizace úřadů či mezinárodní postavení, přisuzují občané v tuto chvíli menší naléhavost.