Překladatelka FBI československého původu si vzala člena IS

New York - Někdejší překladatelka FBI Daniela Greeneová, narozená v někdejším Československu, se před třemi lety v Sýrii provdala za německého rappera Denise Mamadoua Cusperta, který se přidal k Islámskému státu (IS). Uvedl to dnes americká CNN.

Daniela Greeneová lhala FBI o tom, kam jede. Podle soudních záznamů uvedla, že její cesta je „osobní dovolená“ a svému americkému manželovi řekla, že jede navštívit rodiče do Mnichova. Namísto toho odletěla do Istanbulu. Odtud se tak dostala až do Sýrie, kde varovala svého nového manžela, že je předmětem šetření, uvádí CNN s odkazem na federální soudní záznamy. Její příběh podle serveru odhaluje poněkud „trapné porušení národní bezpečnosti u FBI“ v době, kdy se nejen tato organizace pokouší ze svých řad vykořenit příznivce IS.

Greeneová se narodila v Československu, ale vyrůstala v Německu. Do USA se dostala poté, co si v Německu vzala amerického vojáka. K FBI byla přijata  v roce 2011 díky znalosti němčiny a pro agenturu pracovala jako lingvistka a překladatelka.

Problém nastal roce 2014, kdy měla vyslýchat jednoho z podezřelých radikálů. Nešlo jen tak o někoho, tímto zadrženým byl Deso Dogg, rodným jménem Denis Mamadou Gerhard Cuspert - německý rapper, který k islámu konvertoval poté, co málem zemřel při autonehodě. Přibližně po dvou letech od ukončení své hudební kariéry odjel bojovat do Sýrie proti vládě Bašára Asada. Kvůli jeho on-line aktivitám, které měly za cíl získávat nové bojovníky IS, se dostal do hledáčku bezpečnostních složek a orgánů bojujících proti terorismu hned na dvou kontinentech.

V Sýrii byl znám jako Abu Talha al-Almani. V jedné ze svých písní vychvaloval Usámu bin Ládina, vyhrožoval bývalému prezidentovu Baracku Obamovi gestem naznačujícím podřezání krku a objevil se v propagačních videích, včetně jednoho, kde držel čerstvě useknutou lidskou hlavu. V bojích za IS nakonec také zemřel. 

Greeneová ještě v roce 2014 uprchla do Sýrie, kde si Cusperta vzala. Něj několik týdnů po svatbě si ale uvědomila, jakou chybu udělala a utekla zpět do USA: Okamžitě byla zatčena a souhlasila, že bude spolupracovat s úřady. Přiznala se k nepravdivým prohlášením spojeným s mezinárodním terorismem a byla odsouzena ke dvěma rokům ve federálním vězení. Propuštěna byla loni v létě.

Podle CNN Greeneová svému novému manželovy prozradila některé utajované informace, čeho se měly týkat ale není jasné. FBI však uvedla, že ihned přijala opatření, aby vyzrazení těchto informací nepředstavovalo hrozbu pro národní bezpečnost.

„Znamená pro FBI neskutečnou ostudu, o tom není pochyb,“ uvedl pro CNN bývalý zaměstnanec ministerstva zahraničních věcí USA John Kirby. Podle něj zřejmě měla pro vstup do Sýrie povolení vůdců IS, protože ti, kteří se do regionu pokouší dostat zvenčí, se vystavují riziku, že jim bude useknuta hlava. „Všichni museli být koordinováni,“ dodal Kirby.

Až do teď byl celý příběh, včetně soudních dokumentů, utajen. Ve chvíli, kdy vyšetřovatelé ukončili spolupráci s Greenovou, požádali soud o odtajnění některých materiálů. Sama Greeneová se o věci bavit nechce, na žádost CNN o rozhovor odpověděla, že pokud by tak udělala, její rodina se dostala do ohrožení.

Související

Více souvisejících

Daniela Greeneová Islámský stát (IS) FBI USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 15 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy