Trumpův efekt? Neuvěříte, kdo všechno se chce stát prezidentem

Dřívější viceprezident Obamovy administrativy Joe Biden vyhlásil několik dní zpátky, že připravuje nový politický akční výbor zvaný Americké možnosti. Politický svět to přečetl jako signál, že vážně přemýšlí o tom, že by vstoupil do zápasu o prezidentský úřad. Podobně jedna z nejlépe placených hvězd Hollywoodu, Dwayne „Rock“ Johnson, řekl magazínu CQ, že je „opravdová pravděpodobnost“, že bude kandidovat na prezidenta. A zakladatel Facebooku, Mark Zuckerberg, už svojí potencionální kampaň začal setkáváním se s lidmi z každého státu.

„ Jak můžete někomu říci, že by neměli kandidovat na prezidenta? Není tady nikdo na této planetě, komu můžete říci ‘To je šílené,“ říká Jennifer Palmieriová, veteránka prezidentských kampaní, která byly komunikační ředitelkou pro Hilary Clintonovou v roce 2016. V zemi proslavené vizí amerického snu vládne přesvědčení, že kdokoliv může být prezidentem, jak dokazuje Trumpův příklad. Noviny Hill nedávno jmenovaly 43 lidí, kteří mohou kandidovat proti němu.

Demokraté větří šanci

Nízká spokojenost s prezidentem je rajskou hudbou pro demokraty. „ Každý předpokládá, že Trump bude mrtvé maso v roce 2020,“ říká dřívější předseda Demokratického národního výboru Don Fowler. Skoro každý demokrat proto přemýšlí o kandidatuře. Podle Davida Axelroda, který byl hlavním stratégem Baracka Obamy v letech 2008 a 2012, je nyní jednoduší sestavit seznam kandidátů demokratů, kteří nechtějí kandidovat, než těch, kteří chtějí.

Demokraté v nedávné historii zjistili, že málo známé jméno nemusí být překážkou v demokratických primárkách. V roce 1992 se největší jména strany, jako New Yorkský guvernér Mario M. Cuomo, ujali závodu o prezidentské křeslo, částečně vyděšení z podpory veřejnosti, kterou měl tehdejší prezident George H.W. Bush. Nakonec ale nominace šla k málo známému guvernérovi z Arkansasu, Billovi Clintonovi, který Bushe porazil díky recesi, co zamávala s jeho podporou u veřejnosti. Později to byla jeho žena, která ač favoritkou, prohrála s Obamou v roce 2008.

Minulé republikánské primárky, ve kterých navzdory všem očekáváním zvítězil Trump, ukazují nesnáze příliš mnoha kandidátů. Trump dokázal zvítězit, protože v zápase charakterizovaném mnoha sobě podobnými kandidáty, kteří si navzájem tříštili síly, dokázal zmobilizovat segment voličstva, na něž nikdo jiný neapeloval a který se ukázal jako dost věrný a silný, aby Trumpa protlačil navzdory despektu velících členů republikánů. Demokraté by neradi viděli, aby primárky v roce 2020 se jim podobně vymkli z kontroly. Bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg varoval, že přílišná roztříštěnost demokratů by nakonec mohla vést k znovuzvolení Trumpa.

Demokratická verze Trumpa?

Bloomberg, jeden z nejbohatších lidí na světě, minulé volby zvažoval myšlenku, že by kandidoval jako nezávislý. S toutéž představou si po úspěchu boháče Trumpa hrají i další magnáti. Bývalý výkonný ředitel společnosti Starbucks Howard Schultz nebo majitel Dallas Mavericks Mark Cuban se objevují jako možní kandidáti na prezidenta. Známá moderátorka a „císařovna životní stylu,“ jak jí The Washington Post nazval, Oprah Winfreyová, vtipkovala, že Trumpovo zvolení ji přesvědčilo o tom, že by mohla být kvalifikovanější pro úřad, než si myslela.

Ostřílení harcovníci  jsou ale skeptičtí, že by se demokraté obrátili k vlastní verzi Trumpa. Tad Devine, dlouholetý demokratický konzultant, nepochybuje, že milionáři se budou vidět jako možní prezidenti stejně jako se teď tak vidí senátoři. Lidé však podle něj nechtějí dalšího Trumpa, tentokráte na straně demokratů, nýbrž chtějí se jej zbavit. Axelrod upozorňuje, že lidem na Trumpovi vadí jeho nezkušenost a chybějící znalosti o tom, jak funguje vláda. Proto si nebudou přát dalšího Trumpa. Demokratická strana by podle něj na to měla zareagovat tím, že vyšle kandidáta, jehož koncepce je v kontrastu s Trumpovou.