Rusko-americké vztahy na bodu mrazu. Podaří se někdy prolomit ledy?

Od konce druhé světové války se prakticky každý prezident pokoušel obnovit vztahy mezi USA a Ruskem. Harry S. Truman se svěřil ve svém deníku, že je unavený, jak musí "zachraňovat" Sověty, když nesplnili své povinnosti na Jaltě. Dwight D. Eisenhowera se pokoušel začít od znova se Stalinovými nástupci, John F. Kennedy a Nikita Chruščov se pokusili o nápravu vztahů, který však skončil oboustranným selháním na vídeňském summitu v červnu 1961. Všechny tyto pokusily se sice neukázaly být úspěšné, nicméně to alespoň dokazuje fakt, že jak USA, tak Rusko, se snaží o nalezení společných témat. Být přáteli je lepší, myslí si nejspíš oba státy.

Veškeré snahy však zmařila studená válka a pozdější neúspěch v pokusu o reformaci Ruska v 90. letech. Nepodařilo se totiž zapojit Moskvu do mezinárodních smluv a spolupráce a důsledkem byl ruský revizionizmus, který znemožnil budoucí úspěšnou komunikaci s Kremlem. To je taky důvod, proč se Trumpův pokus o reset vztahů skoro jistě nepodaří, píše The National Interest. A to je možná dobře, protože přizpůsobení současným požadavkům Moskvy by téměř jistě znamenalo obětování tradičních amerických hodnot a zájmů.

Obnovení vztahů mezi USA a Ruskem začíná pokaždé tím, že každá ze stran hodnotí zájmy národa tak, jak je chápe politické vedení. V době po skončení studené války byly obavy spíše teoretické a do značné míry spočívaly v zachování a rozšiřování mezinárodního míru založeného na pravidlech, které historik Robert Kagan nazývá "světovou Amerikou". Zpočátku to také znamenalo získat Rusko do řízení světového pořádku.

Hlavní překážkou se ale stal Putinův osobní systém vlády, který je podložen politickou a strategickou kulturou, která je příznačná hlubokými obavami z nepořádku, cizího obklíčení a překvapivého útoku, a je téměř výlučně zaměřena na přežití a udržování stávajícího režimu. Barevné revoluce na periferii Ruska, počínaje Ukrajinou v roce 2004, zůstávají nejvážnější výzvou pro vnímání národního zájmu Moskvy. Pod Putinovou ikonou silného vůdce však narostly veřejné obavy, že Rusko je v obklopení nepřátel (USA a NATO), kteří se mu snaží sebrat jeho oprávněné místo na zemi.

Sýrie a Ukrajina reprezentovaly dva ústřední pilíře v boji mezi Spojenými státy a Ruskem. Tato ohniska problémů předtsavují výzvu pro každého státníka, zvláště když je Putin vidí v kontextu "barevných revolucí", jejichž konečným cílem bylo změnit režim v Rusku. Jakýkoli reset vztahů, který by splňoval požadavky Putina, by zároveň vyžadovalo odstoupení USA od problémů Ukrajiny a evropské bezpečnosti výměnou za pochybné ruské sliby.

The National Interest taky dodává, že jisté soupeření mezi státy je v podstatě dobrou věci - zmírnění ruských starostí by pravděpodobně povzbudilo destabilizující chování, které jsme mohli spatřit v Sýrii a na východní Ukrajině.