Riziko velké války na Blízkém východě roste, varuje analytik. Zasáhnou USA?

Nejopulentnější věznice světa

Trump gratuloval Recepu Tayyipu Erdoğanovi po referendu, které posílilo jeho moc a zdecimovalo zbytky turecké demokracie, zatímco filipínský prezident Rodrigo Duterte podle Trumpa odvádí „neuvěřitelnou práci ohledně drogového problému“, když zřídil popravčí čety, jejichž řádění má tisíce obětí, připomíná Boot. Dodává, že Vladimir Putin si dle šéfa Bílého domu své vůdčí postavení zaslouží, egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí, který vězní liberály i islamisty je „fantastický chlap“ a Si Ťin-pching poté, co na posledním sjezdu Komunistické strany Číny prodloužil své vládnutí na neurčito, obdržel od Trumpa gratulaci k „mimořádnému úspěchu“.

„Není proto překvapivé, když vidíme Trumpa, jak fandí mladému saúdskoarabskému korunnímu princi Muhammedovi bin Salmánovi, který nechal zatknout okolo 500 příslušníků saúdské elity, včetně 11 princů a drží je v rijádském hotelu Ritz-Carlton, nejopulentnějším vězení světa,“ píše analytik. Poukazuje, že odvážná, ale riskantní čistka přišla poté, co Saúdskou Arábii minulý týden tajně navštívil Trumpův zeť Jarad Kuschner a setkal se s dvaatřicetiletým Salmánem.

Spekulace, že USA zatýkání předem schválily, jen vzrostly, když Trump v pondělí na Twitteru napsal, že Salmánovi důvěřuje, protože princ podle něj ví, co dělá, a někteří ze zatčených dle šéfa Bílého domu „dojili“ svou zemi desítky let, uvádí historik. Vysvětluje, že „dojení“ má veřejně ospravedlnit čistku a jde o podobnou výmluvu, jakou Si a Putin používají při likvidaci svých rivalů, a princ Salmán se podobně jako oni pasuje do role bojovníka za obyčejné lidi, což je podezřelé.

Kolují například zprávy, že na dovolené na jihu Francie v roce 2015 Salmán spatřil luxusní jachtu ruského oligarchy a okamžitě ji koupil za 550 milionů dolarů (12 miliard korun) a s ohledem na těžko identifikovatelnou linii mezi státními a královskými zdroji využívá veřejné prostředky k nákupu dalšího extravagantního zboží, připomíná odborník. Tvrdí, že takové chování podkopává důvěryhodnost princových proklamací, že je potřeba snížit platy státních zaměstnanců a dotace v důsledku nízkých cen ropy.

Tyto škrty jsou jednou z mnoha reforem, které princ provedl poté, co se stal druhým nejmocnějším mužem v království, hned po svém stárnoucím otci, králi Salmánovi, konstatuje Boot. Poukazuje, že princ omezil pravomoci náboženské policie, povolil ženám řídit auta a otevřel kina a jeho proklamovaným cílem je transformovat Saúdskou Arábii z ropného království se středověkými zákony v moderní stát s diverzifikovanou ekonomikou a „moderním, vyváženým islámem otevřeným světu, všem náboženstvím, tradicím a lidem“.

Trumpova vášeň pro autokraty

Pokud by se ukázalo, že Salmán je saúdskou obdobou tureckého Kamala Ataturka či íránského Rézy Šáha – tedy absolutistickým vládcem, který sekularizuje zastaralou muslimskou zemi –, pak mají USA dobrý důvod ho podpořit, míní historik. Opatrnost je podle něj nicméně na místě, protože například Šáhův syn, rovněž modernizátor, byl v roce 1979 svržen rozzuřenými kleriky, kteří nastolili protiamerický režim. „Podobně existuje reálné riziko, že Salmán zajde příliš daleko, což povede k jeho pádu. Pokud se tak stane, americký vliv na království se může zhroutit kvůli tomu, jak úzce Trump spojuje USA s kontroverzním korunním princem,“ varuje expert.

Salmán již prokázal, že jeho horlivost může převážit nad jeho úsudkem, konkrétně svou klíčovou iniciativou, válkou proti Íránem podporovaným Húsijům v Jemenu, kterou spolu se Spojenými arabskými emiráty zahájil v roce 2015, poukazuje Boot. Zdůrazňuje, že 30 měsíců poté jsou Húsijové odhodlanější a nebezpečnější než kdy předtím a v sobotu například vypálili balistickou raketu, kterou musel zneškodnit saúdský protivzdušný systém Patriot.

„Jemenská válka se stala saúdským Vietnamem, bez světla na konci tunelu,“ pokračuje historik. Dodává, že Salmán příliš neuspěl ani s bojkotem Kataru, který zdůvodňuje podporou islámského extremismu ze strany tohoto státu, přičemž právě Saúdská Arábie sama islámské extremisty dlouhodobě podporuje a důvody blokády jsou ve skutečnosti mnohem prozaičtější - například saúdská nelibost ohledně kritiky, kterou šíří katarská satelitní televize Al-Džazíra. Poté, co ho saúdští monarchové v květnu pohostili, Trump tuto mocenskou hru ohledně Kataru posvětil, ale ta nedosáhla cíle, který Rijád sledoval a namísto toho se jen vleče s koncem v nedohlednu, konstatuje odborník.

Krátce před samotnou čistkou uplatnil Salmán svou regionální moc znovu a podpořil – podle mnohých podnítil – rezignaci libanonského premiéra Saada Haririho, který podle jeho slov odstoupil na protest proti íránskému vlivu na svou zemi, uvádí analytik. Obává se, že riziko regionální války Saúdské Arábie s Íránem roste a do tohoto konfliktu by mohly být zataženy i Spojené státy. „Ve zkratce, je tedy dobrý důvod pochybovat, zda Salmán ví, co dělá – a tedy zda Trump ví, co dělá, když ho podporuje,“ píše expert. Pokládá otázku, zda se šéf Bílého domu spíše nenechal unést svým nadšením pro autokraty, které by tak rád napodoboval.