OSN varuje: Virem HIV se denně nakazí 7000 lidí

"Je to závažný problém, závažná, opravdu závažná otázka," komentoval Michel Sidibe, výkonný ředitel Programu OSN pro boj proti HIV/AIDS (UNAIDS), zveřejnění zprávy "AIDS ve 30: Národy na křižovatce". Statistiky ukazují, že je třeba účinněji testovat, dodal Sidibe.

Američtí epidemiologové zveřejnili studii o případu pětice mladých homosexuálů, kterým se zhroutil imunitní systém, 5. června 1981. Za tu dobu se podařilo ujít dlouhou cestu, zdůrazňuje zpráva OSN. Zároveň varuje, že k upevnění úspěchů, kterých boj proti šíření epidemie dosáhl, je třeba více peněz, chytřejší programy a méně plýtvání.

Na světě na konci loňského roku žilo asi 34 milionů lidí nakažených virem HIV a za posledních třicet let Syndromu získaného selhání imunity (AIDS) podlehlo asi 30 milionů lidí.

Počet nových případů nakažení virem lidské imunitní nedostatečnosti (HIV) klesá. OSN ale upozorňuje, že i tak se denně nakazí na sedm tisíc lidí. Navíc polovina nemocných podle OSN netuší, že má virus v těle.

Za posledních deset let počet nově nakažených klesnul o 25 procent. Nejvíce lidí nakažených virem HIV z asijských zemí žije v Indii, stejný primát drží v rámci Afriky Jihoafrická republika. V Indii se ale počet nových případů snížil za poslední desetiletí o polovinu a v JAR o více než 35 procent.

"Počet lidí, kteří se nakazí a zemřou, klesá, ale mezinárodní zdroje, kterých je třeba k udržení vývoje, poprvé za deset let navzdory nesplněným cílům poklesly," podtrhl generální tajemník OSN Pan Ki-mun. "Je před námi dlouhá cesta, abychom zabránili dalším případům, skoncovali s diskriminací a zpřístupnili léčbu, pomoc a podporu."

Zpráva OSN, která vyšla týden před summitem o HIV/AIDS, popisuje prvotní překážky a pozdější úspěchy v boji s komplikovaným onemocněním. Zaměřuje se na "dramatické zlepšení" v distribuci léků v chudých zemích. Na konci roku 2010 mělo přístup k antiretrovirotikům 6,6 milionu lidí v chudých a středně chudých zemích. Oproti roku 2009 to představuje nárůst o 1,4 milionu lidí, od roku 2001 se počet lidí, kteří se mohou léčit, zvýšil 22 krát. OSN to označuje za "živoucí příklad moci mezinárodní solidárnosti, inovativního přístupu a odpovědí zaměřených na člověka".

Na druhou stranu stále nejde o "univerzální přístup" k léčbě, který si OSN vytkla jako cíl. V roce 2010, kdy měl být splněn, se léčby nedostávalo devíti milionům lidí.

OSN vyzývá, že k dosažení všech cílů je třeba více peněz. V letech 2001 až 2009 sice zdroje pro chudé země vzrostly desetkrát z 1,6 miliardy dolarů ročně na 15,9 miliardy. V závěru období se ale trend kvůli světové ekonomické krizi obrátil, když západní země, jež přispívají nejvíce, začaly šetřit. Spojené státy v roce 2009 přispívaly částkou 3,165 miliardy dolarů, následovány Velkou Británií (658 miliard dolarů) a Nizozemskem (389 miliard dolarů). V přepočtu na procenta HDP ale bylo nejštědřejší Dánsko.

Zpráva také ukazuje na ty, kdo naopak přispívají nejméně nebo nedělají dost pro zastavení šíření viru.