Fagan podal žalobu na Česko za 10 miliard

Ve svém prohlášení pro média Fagan uvedl, že žaloba podaná na Floridě v USA je namířena proti České republice, městu Karlovy Vary, České národní bance a ministerstvu financí. "Předáním kopií žaloby dávám všem stranám najevo, že je proti nim veden spor a jsem připraven s nimi jednat o případném mimosoudním vyrovnání," uvedl Fagan.

Požadavky amerického právníka Edwarda Davise Fagana na proplacení dluhopisů města Karlovy Vary za deset miliard vydaných v roce 1924 jsou ovšem podle informací ministerstva financí promlčené. Pro agenturu Mediafax to už dříve uvedl náměstek ministerstva financí Jan Gregor. „Závazky z dluhopisů jsou promlčeny již několik desítek let," informoval Gregor. Ministerstvo financí podle svého vyjádření provedlo pečlivou právní analýzu a rešerši historických dokumentů, které poskytly archív České národní banky a Národní archív. Prostudovalo také právní podklady poskytnuté ze Spojených států amerických. Z analýzy vyplývá, že někdejší Československá socialistická republika se se závazky vyplývajícími z těchto dluhopisů vypořádala, a to odděleně v rámci takzvaného tuzemského a zahraničního bloku. Americký advokát požaduje od lázeňského města vyplacení deseti miliard korun za dluhopisy vydané městem Karlovy Vary v roce 1924. "Vzhledem k celkové současné právní situaci neexistuje žádný právní důvod k jednání mezi městem Karlovy Vary a tímto americkým advokátem," uvedl ke kauze primátor Kulhánek (KOA) s tím, že veškeré další kroky v této věci by mělo koordinovat a vést ministerstvo financí ČR.

Americký právník v říjnu poprvé informoval karlovarský magistrát, že zastupuje držitele dluhopisů vydaných v roce 1924 městem Karlovy Vary v nominálních hodnotách 500 a 1000 zlatých dolarů. Splatné byly po třiceti letech, v roce 1954 ale splaceny nebyly.

Podle Fagana ale jejich splatnost stále trvá a jejich hodnota včetně veškerého příslušenství za 87 let trvání dosáhla celkem 506 milionů dolarů, což je téměř tisíckrát více, než činila jejich nominální hodnota. V přepočtu se jedná zhruba o deset miliard korun. "V roce 1946 byla navržena držitelům dluhopisů restrukturalizace. Výměnou za prodloužení konečné splatnosti do 1. ledna 1966 a snížení kupónu na čtyři procenta ročně se emitent zavázal k dodatečné a postupné úhradě kupónů z válečných let 1938-1945 a stát převzal záruku za závazky z těchto dluhopisů," uvedlo už dříve v prohlášení ministerstvo financí. Ministerstvo financí hradilo náklady dluhové služby od 1. ledna 1952. "V 80. letech došlo k jednání o finálním vypořádání zahraničního bloku, přičemž vláda ČSSR učinila vstřícnou nabídku tehdejším majitelům dluhopisů s plným vědomím toho, že promlčecí doba již proběhla. Nabídka byla americkou stranou přijata a potvrzena mezinárodní smlouvou," upozornilo ministerstvo. "Nejedná se o první pokus pana Fagana uplatňovat nároky z dluhopisů vydaných evropskými emitenty před druhou světovou válkou. V již proběhnuvších soudních sporech ve státu New York, ve kterých pan Fagan vystupoval nejprve jako právní zástupce a později jako žalovaná strana, byly tyto nároky zamítnuty mimo jiné právě kvůli uplynutí promlčecích lhůt," připomnělo ministerstvo financí. ČNB existenci emise z roku 1924 potvrdila, do vyjádření ministerstva financí ale nebyl schopen nikdo vyhodnotit všechny okolnosti, které se v průběhu téměř 90 let existence cenných papírů vyskytly a mohly by ovlivnit jejich uplatnitelnost.