Zemi zasáhla sluneční bouře, škody nezpůsobila

Paprsek elektřinou nabitých částic začal na Zemi dopadat v sobotu v 10.30 SELČ. Největší intenzitě "bombardování" magnetickými částicemi byla planeta vystavena stejný den po 18.00 SELČ.Bouře byla nejsilnější ve Skandinávii, v oblasti severního Atlantiku a východní Kanady. Při průletu vysokoenergetických magnetických částic atmosférou vznikala polární záře.Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) předpověděl, že bouře dosáhne stupně G2 na škále od G1 (nejslabší) po G5 (nejsilnější). Dosud se bouře pohybuje na stupni G1, avšak experti nevylučují, že může ještě v neděli zesílit na stupeň G2.Solární (bouře) erupce jsou jev, při němž jasně zářící okolí Slunce (koróna) vyvrhuje za vysoké teploty elektrony, protony a těžší ionty. Ty se pohybují velkou rychlostí a vytvářejí záření, které reaguje s elektromagnetickým polem Země.Sluneční aktivita se obměňuje v jedenáctiletých cyklech. Ve slunečních maximech je počet erupcí vyšší než obvykle. Většinu částic odrazí magnetické pole Země, část jich ale proniká atmosférou a způsobuje magnetické bouře doprovázené vysokou poruchovostí počítačů, poruchami navigace, rušením rádiových vln i výpadky elektrického proudu. V krajních případech mohou bouře zničit satelity a elektrické rozvody.V roce 1989 zůstalo po sluneční bouři bez proudu šest milionů lidí v kanadském Québeku. Loni v listopadu narušila další solární bouře komunikační systémy na Zemi.