Špiclování na internetu je málo, miliardy dat lze získat i jinak

Program s názvem Mail Isolation Control and Tracking (MICT) funguje podle listu od roku 2001, kdy američtí politici dostali několik dopisů s antraxem. Otrávené zásilky si v USA vyžádaly pět lidských životů, připomenula agentura DPA.

Podle citovaného bývalého agenta FBI je MICT pro bezpečnostní složky "informačním zlatým dolem". I z obyčejné obálky získají vyšetřovatelé řadu hodnotných dat. K otevření samotného dopisu je nicméně potřeba souhlas soudce.

Jako příklad využití programu MICT uvedl The New York Times nedávné zatčení texaské herečky Shannon Richardsonové, která podle policie v květnu zaslala dopisy s ricinem prezidentovi Baracku Obamovi.

Spojenými státy v současné době otřásá jiný špionážní program - Prism. Jeho součástí je sledování internetové a telefonické komunikace. 

Celou situaci ohledně špehování navíc znepřehledňuje to, že v rámci USA existuje celá řada různých právních prostředků, jakými lze požadovat vydávání takových dat, a ne všechny podléhají soudnímu přezkoumání, píše server iHned.cz. Nechvalně proslulé jsou například „National Security Letters" a podobné prostředky, které byly zavedeny po útocích na WTC prostřednictvím USA PATRIOT Act.

Výrazně odlišný je také přístup k odposlechu vlastních občanů versus zahraničí. Zatímco domácí odposlechy a sledování jsou autorizovány běžným americkým soudním systémem, pro zahraniční existuje zvláštní „United States Foreign Intelligence Surveillance Court". Ten byl v minulosti často kritizován, že jenom razítkuje cokoliv, co je mu předloženo, a žádnou skutečnou kontrolu neprovádí.

Kauza PRISM je ale i k něčemu dobrá. Minimálně k tomu, že znovu otevřela diskusi o tom, co je vlastně soukromí a jestli je ho vlastně ještě v době sociálních sítí, platebních karet a on-line světa možné dosáhnout. Soukromí jako přežitek dvacátého století už před třemi lety označil Mark Zuckerberg. Současnost mu zatím dává v podstatě za pravdu. A vizionářů světa bez soukromí přibývá.