Šmírování NSA dostává nový rozměr: Sledovala i prezidenty Brazílie a Mexika

Greenwald v publicistickém pořadu brazilské televize řekl, že informace čerpal z dokumentů z června minulého roku, které mu údajně poskytl bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden. Dokumenty prý odhalují, že terčem programu globálního sledování internetu a telefonické komunikace NSA se stali i Rousseffová a Peňa Nieto.

Pokud jde o nynějšího mexického prezidenta, byl údajně špehován ještě před zvolením hlavou státu, jako prezidentský kandidát. Dokumenty údajně naznačují, že agenti získali přístup k obsahu jeho komunikace.

Příslušný dokument naopak neobsahuje konkrétní zachycenou komunikaci brazilské prezidentky. "Ale z různých důvodů je jasné, že její komunikace zachycována byla, a to i s pomocí programu DNI Presenter, což je program, který NSA používá k otvírání a čtení e-mailů a internetových diskusí," sdělil Greenwald AP e-mailem.

Latinskoameričtí lídři pravděpodobně nebyli jedinými státníky, o jejichž komunikaci se NSA zajímala. Britský list The Guardian v červnu s odvoláním na dokumenty od Snowdena napsal, že NSA při summitu G20 v roce 2009 v Londýně zaměřila svou aktivitu na tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva.

Podle odhadů proteče každý den internetem 1 826 petabajtů dat. Úkolem NSA je chránit americkou bezpečnost před zahraničními agresory. Není to tuzemský policista – od toho mají USA federální FBI. Sledování tedy spadá do programu zahraničních operací „foreign intelligence mission". V rámci tohoto programu NSA podle svých vlastních slov zachytává 1,6 % veškeré aktivity na globální síti.

To je ohromný balík dat, který by v praxi agentura nedokázala tak rychle zpracovat, ve skutečnosti se tedy pro analýzu vybírá „pouze" 0,025 % dat na internetu. Ale ani to prý není konečný díl webu pod permanentní kontrolou amerických úřadů, k hloubkové studii a agentovi před počítačem se totiž dostane zhruba 0,00004 % informací putujících skrze internet. 

To je sice stále pořádný objem dat, už ale ani náznakem nelze konstatovat, že snad NSA kdesi na uzlech páteřních sítí a podmořských kabelů zachytí vše, co prolétne internetem. Ostatně když v červnu unikla mapka zahraničních sledovacích operací, bylo z ní patrné, že Česká republika Američany prakticky nezajímá, informuje zive.cz.

Evropané a ostatní vyjma USA Snowdenovi často fandí, poněvadž ukázal na to, jak nás NSA může monitorovat. Podle některých průzkumů dokonce klesla důvěra v americké internetové firmy a B2B cloud-computing.

Američané už ale tak jednotní nejsou, poněvadž aktivity Národní bezpečnostní agentury na ně nejsou primárně zaměřené a tedy mohou celý případ vnímat skutečně tak, že Snowden zveřejnil jejich tajnou zbraň a tím Ameriku vlastně poškodil. Čas od času se také objeví studie, že to především běžné Američany vůbec nezajímá, řeší spíše to, z čeho zaplatit hypotéku, a nevadí jim ani monitoring hovorů, pakliže tedy slouží k boji proti terorismu.