Krach USA: Obamova vláda je bez peněz, stát nefunguje

Washington - Demokraté a republikáni v Kongresu Spojených států se nedokázali dohodnout na podobě zákona o vládních výdajích v novém fiskálním roce. Poprvé po 17 letech tedy nemá vláda k dispozici peníze na běžný provoz, což znamená nucenou dovolenou pro statisíce státních zaměstnanců, uzavřené brány mnoha úřadů a institucí i přerušení řady státních programů.

Zachovány by měly zůstat pouze nezbytné vládní aktivity, od kontroly letového provozu po armádu. Ministerstvo zahraničí bude podle agentury AP pokračovat ve zpracovávání žádostí o víza a americké ambasády a konzuláty budou nadále poskytovat služby americkým občanům. Uzavřeny budou například národní parky.

Jádrem sporu mezi zákonodárci je Obamova zdravotnická reforma, jejímž odkladem republikáni ve sněmovně podmiňují uvolnění peněz pro státní výdaje. Senátoři to však v pondělí odmítli a zpět do Sněmovny reprezentantů poslali "čistý" zákon o financování bez dodatků o reformě zdravotnictví. Ještě během noci však republikánská většina ve sněmovně znovu prosadila změny v reformě zdravotnictví a vzápětí, rovněž podle očekávání, demokraté v Senátu návrh opět zamítli a "očištěnou" předlohu zase poslali zpět do dolní komory.

"Albert Einstein definoval šílenství slovy, že děláte stejnou věc znovu a znovu ve snaze, že byste mohli dosáhnout odlišného výsledku," zažertoval šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid.

Republikáni na poslední chvíli navrhli vytvořit vyjednávací komisi, která by vypracovala kompromisní zákon a rychle ukončila hrozící krizi. Ale demokraté odmítli. Reid řekl, že nehodlá začínat vyjednávání "s pistolí přiloženou k hlavě" a že na vyřešení sporu je zapotřebí více času než jedna hodina. Vybídl republikány, ať ve sněmovně raději schválí předlohu ze Senátu, která by umožnila udržet financování vládních úřadů do poloviny listopadu.

Prezident Barack Obama ještě dříve před televizními kamerami prohlásil, že ochromení vládních úřadů šlo zcela předejít, a obvinil republikány z vytváření krize, která bude mít "velice reálné ekonomické dopady na reálné lidi". V telefonickém rozhovoru se pak snažil přemluvit republikánského šéfa sněmovny Johna Boehnera k rychlému schválení výdajového zákona "bez jakékoli nesouvisející ideologické klauzule".

Uzavření vládních úřadů, respektive jejich nouzový režim, znamená, že stát financuje jen nutné výdaje, jako jsou národní a veřejná bezpečnost a například zdravotní pojištění a sociální dávky pro seniory. Taková situace v USA naposledy nastala na přelomu let 1995 a 1996, kdy mělo na 800.000 z přibližně dvou milionů federálních úředníků nucenou dovolenou.

Jedním z prvních projevů nouzového režimu se stalo uzavření twitterového účtu Kapitolu. "Kvůli výpadku ve vládních financích nebude tento účet až do dalšího oznámení aktivní," objevilo se na účtu. NASA podle listu Washington Post nebude prostřednictvím Twitteru varovat "před potenciálně nebezpečnými asteroidy a kometami".

Přelomovým okamžikem bylo pondělí 23:59 místního času, tedy dnešních 05:59 SELČ, protože fiskální rok začíná v USA od 1. října. Bílý dům krátce před uplynutím tohoto termínu dal pokyn vládním agenturám, aby uplatnily plány pro přerušení provozu. Současně vyzval Kongres k rychlému vyřešení situace. V platnost souběžně vstupuje zdravotnická reforma, která by měla nově zpřístupnit zdravotní pojištění asi 32 milionům nepojištěných Američanů.

Pokračování sporů mezi zákonodárci v USA by mohlo vést k neschopnosti zvýšit dluhový limit. Vládě by tak mohly dojít peníze na splácení dluhů, což by podle agentury Reuters mohlo poškodit ekonomiku a rozkolísat světové finanční trhy. Americký ministr financí Jack Lew již minulý týden upozornil zákonodárce, že pokud včas nezvýší limit zadlužení, pak vládě do 17. října dojdou peníze na úhradu splatných závazků.

Související

Více souvisejících

Platební neschopnost USA Barack Obama USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy