Změní se mapa USA? Miliardář chce rozkouskovat Kalifornii

Draper již úřadům ke kontrole předložil část podpisových archů, ty zbývající chce odevzdat do konce týdne. Pokud komise pravost podpisů uzná, rozhodnou o dělení státu voliči v referendu. To by se mohlo uskutečnit příští rok v listopadu.

Ne každému se ale Draperův plán zamlouvá, podle průzkumů veřejného mínění je proti němu 59 procent obyvatel Kalifornie. Shodně ho kritizují demokraté i republikáni. Demokratický politik Steven Maviglio to označil za "kolosální maření času, energie a peněz", které poškodí jméno Kalifornie. Další zase miliardářovi vytýkají, že některé nově vzniklé státy by se v rámci Spojených států staly jedny z nejchudších.

Pokud voliči v Kalifornii rozdělení svého státu na šest menších schválí, bude se záležitostí zabývat Kongres USA. Ten podle odpůrců návrhu zcela jistě překreslení mapy Kalifornie odmítne.

Podle Draperových představ by se oblast San Diega stala Jižní Kalifornií, Los Angeles se Santa Barbarou by se ocitly v Západní Kalifornii, Bakersfield s Fresnem pak ve Střední Kalifornii, San Francisco a San Jose by utvořily stát Silicon Valley, oblast Sacramenta by byla Severní Kalifornií a Eureka s Reddingem by se spojily do státu s názvem Jefferson.Doposud se objevila řada občanských iniciativ, podle kterých se měly státy rozdělit, spojit, případně unii zcela opustit. Žádná z nich ale úspěšná nebyla, protože ji voliči či úřady odmítli. Jedno z nejsilnějších separatistických hnutí je například v Texasu. Článek IV americké ústavy navíc bez souhlasu místních zákonodárných sborů a Kongresu zakazuje nové státy vytvářet dělením či slučováním těch stávajících.

Proti choutkám cara

Španělský objevitel Juan Rodríguez Cabrillo proplul podél kalifornského pobřeží v roce 1542. Před ním zde žádný jiný Evropan nebyl. Rodríguez často zastavoval a zabíral novou zemi pro španělskou korunu. O čtyřicet let později zopakoval totéž mořeplavec Francis Drake. Zabíral také, jenže pro anglickou královnu. Bezmála dvě stě roků se nedělo nic. Španělé se probrali až kolem roku 1760, kdy se do Kalifornie začali ze severu tlačit Rusové, kteří zde pásli po cenných kožešinách tuleňů a mořských vyder, uvedl server amerika.cz.

Aby předešli koloniálním choutkám ruského cara, vybudovali Španělé mezi San Diegem a nynějším San Franciskem přes dvacet misijních stanic s vojenskými posádkami a fakticky založili provincii Alta California. Jenže ani řetězec pevností nedokázal zastavit britské, francouzské a americké obchodníky, kteří vesele obchodovali přímo pod hlavněmi děl, které tak na ně nemohly mířit. Roku 1825 byla moc Španělů na západě amerického kontinentu zlomena a Kalifornie přešla do rukou Mexika.

V těch se však ohřála jen do března 1848, kdy po bleskové válce s Mexikem padla do klína rozpínavému americkému státu. Američané mohli být spokojeni. S Kalifornií získali i Texas a Nové Mexiko – dohromady téměř čtyři miliony čtverečních kilometrů půdy a k tomu tichomořské přístavy San Diego, Monterey a San Francisco.