Úspěšné státnictví spočívá ve sloučení cílů a podmínek, konstatuje historik Andrew Bacevich v komentáři pro server Washington Post. Emeritní profesor z Bostonské univerzity připomíná, že bezprostředně po druhé světové válce provedla generace amerických státníků na základně této základní poučky radikální přeorientování základů politiky Spojených států, které vedlo k půlstoletí amerického světového primátu.
Problém již nelze obcházet
"Nyní ale éra amerického primátu skončila," míní historik. Soudí, že aktuálním požadavkem je přizpůsobit politiku Spojených států rapidně se měnícím podmínkám, jelikož dvě dekády po útocích z 11. září se americký zahraničněpolitický establishment snažil tento problém zlehčovat či obcházet a krach dvacetileté americké války v Afghánistánu naznačuje, že takový přístup již není možný.
Stoupenci amerického světového primátu často používají eufemismy jako "americká globální vůdčí role", upozorňuje Bacevich. Dodává, že kritici naopak používají eufemismy jako "hegemonie" nebo "imperialismus". Sám preferuje pojem "privilegovanost".
Americký diplomat a politik George Kennan v roce 1948 dospěl k zásadnímu poznatku, že Spojené státy tvoří 6,3 % světové populace, ale produkují více než polovinu světového bohatství, připomíná historik. Vysvětluje, že Kennan proto doporučoval nastavit takové vzorce mezinárodních vztahů, které by Spojeným státům umožnily tuto pozici udržet.
Na základě tohoto cíle podnikli Kennanovi kolegové jako George Marshall, Dean Acheson, James Forrestal a Paul Nitze sérii kroků, které měly mimořádnou pozici Spojených států udržet, nastiňuje profesor. Vysvětluje, že v jádru jejich přístupu bylo nastavení mechanismů, které by umožňovaly globální uplatňování americké síly.
Mezi nejznámější z těchto kroků patří Trumanova doktrína, Marshallův plán a založení NATO, konstatuje Bacevich. Za podobně důležitý ale označuje i zákon o národní bezpečnosti z roku 1947, který mimo jiné založil CIA, či tajný dokument NSC-68 z roku 1950, který označil za cíl Spojených států snahu o trvalou vojenskou převahu a změnil velitelství strategického letectva v nástroj vyhlazovacích jaderných úderů.
"Ne všechno šlo podle plánu," přiznává historik. Následovalo podle něj mnoho chybných odhadů a pošetilosti, například horečné závody ve zbrojení, nástup zkorumpovaného vojensko-průmyslového komplexu, oťukávání soudného dne během karibské raketové krize nebo děsivý neúspěch války ve Vietnamu.
Celkově si však Američané během několika desetiletí studené války užívali život, který jim zbytek světa záviděl - svobodnu, demokracii a prosperitu -, jak si alespoň většina z nich pevně myslela, shrnuje odborník. Doplňuje, že konec studené války tyto představy dále utvrdil a kolaps Sovětského svazu a pád komunismu přinesly jen malé přehodnocení silně zakořeněného mocenského paradigmatu.
Poválečný recept již nefunguje
Výraznější změnu nevyvolalo v tomto směru ani 11. září 2001, míní autor komentáře. Podotýká, že prezident George W. Bush v reakci na tehdejší teroristické útoky ve skutečnosti jen přitvrdil, označil nového nepřítele Spojených států za "dědice všech vražedných ideologií" z 20. století a slíbil, že země se k němu postaví stejně jako dříve k fašismu, nacismu a totalitarismu.
Budoucnost Spojených států tedy dle Bushe měla formovat nedávná minulost, konstatuje profesor. Rekapituluje, že na prezidentův pokyn země vytáhla do globální války s terorismem, která se soustředila na "osu zla" zahrnující tři státy, jež s 11. zářím neměly nic společného, Irák, Írán a Severní Koreu.
Afghánistán na rozdíl od těchto zemí v teroristických útocích na New York a Washington figuroval, ale v praxi zajal při vedení války proti terorismu druhořadé postavení a americké priority se zaměřily jinam, upozorňuje Bacevich. Vyzdvihuje, že v této době je navíc začal projevovat nesoulad mezi Kennanem deklarovaným cílem udržování výlučné pozice a americkou politikou.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Jestliže v roce 2000 vytvářely Spojené státy 32,6 % světového bohatství, o dvě desetiletí později to bylo jen 30 %, vyčísluje historik. Dodává, že spolu s tím se razantně zvětšovala propast mezi bohatými a chudými Američany, což přispívalo k výraznému neklidu na domácí scéně.
"Svoboda, demokracie a prosperita již nestačí k popisu současné Ameriky, a to ani v očích mnoha Američanů," pokračuje expert. Soudí, že poválečný recept na udržení světového primátů přestal fungovat a stal se v lepším případě neefektivním, v horším případě kontraproduktivním, což by zatvrzelý realista Kennan neváhal přiznat a zajisté by podpořil rozhodnutí současného prezidenta Joe Bidena ukončit válku v Afghánistánu.
Stratég Kennan by ovšem šel dál a viděl by, že nejpalčivější hrozby pro americkou bezpečnost a prosperitu již neleží ve střední Asii či jiných vzdálených regionech, nýbrž doma, domnívá se Bacevich. Označuje za ně koronavirus, změny klimatu, zhoršování životního prostředí, propustné hranice, úpadek soukromí a především rozklad americké sounáležitosti.
Paradigma uplatňování moci, které klade důraz na vojenské zahraniční intervence, již nepředstavuje relevantní odpověď, deklaruje profesor. Genialita Kennana a jeho souputníků podle historika spočívala v pochopení nutnosti zásadně proměnit přístup Spojených států ke zbytku světa a lekce z Afghánistánu podtržená ukázkou nekompetence, která provázela americký odchod, velí, že nastal čas, aby současná generace učinila to samé.
"Americká válka v Afghánistánu končí hořkým ponížením. Ale měla by také sloužit jako budíček," míní Bacevich. Konstatuje, že věk americké privilegovanosti nadobro skončil a nejnaléhavějším úkolem v nadcházející době bude přijít s modelem vztahů, který obnoví vládu koncepce americké svobody. A tento úkol dle autora komentáře začíná zajištěním bezpečí a prosperity Američanů v jejich domově.
Související
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
Trump jde ve stopách Horsta Fuchse. Pod tíhou finančních problémů prodává bible
USA (Spojené státy americké) , Afghanistán , Terorismus
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě