Američané jsou stále svolnější k násilí po volbách

V USA v posledních měsících vzrostl počet lidí, podle nichž by bylo opodstatněné uchýlit se k násilnostem, pokud by v nadcházejících prezidentských volbách nezvítězil jimi preferovaný kandidát. Na serveru Politico to napsali odborníci ze tří amerických think-tanků a dvou univerzit na základě nedávných průzkumů veřejného mínění. Vyjádřili přitom znepokojení nad tím, že USA zřejmě směřují do nejhorší povolební krize za posledních 150 let.

Podle badatelů se třetina Američanů, kteří sami sebe označili buď za demokrata či republikána, domnívá, že by bylo ospravedlnitelné použít násilí pro prosazení politických cílů jejich strany. V zářijových průzkumech rovněž uvedlo 44 procent republikánů a 41 procent demokratů, že by existoval alespoň malý důvod k násilnému postupu, pokud by v listopadových volbách zvítězil kandidát druhé strany. Ještě v červnu přitom tyto údaje byly 35 procent mezi republikány a 37 procent u demokratů.

Přesvědčení je přitom pevnější mezi ideologicky vyhraněnějšími zastánci obou hlavních amerických politických stran. Na 26 procent demokratů označujících se za velmi liberální považuje násilnosti v případě prohry jejich kandidáta za opodstatněné do "velké míry", u zbytku stoupenců Demokratické strany tento názor zastává jen sedm procent dotazovaných.

Podobná situace je i u republikánů. Ti, jež se požadují za velmi konzervativní, vidí prohru svého kandidáta jako velký důvod k násilnému postupu ze 16 procent, stejné přesvědčení pak panuje jen u sedmi procent umírněnějších republikánů.

Celkem pak podle badatelů jeden z pěti Američanů hlásících se k jedné či druhé straně uvedl, že je ochoten schvalovat násilí, pokud by křeslo v Bílém domě nezískal jím preferovaný kandidát.

Badatelé z Hooverova a Hudsonova institutu, think-tanku New America a univerzit v Marylandu a Louisianě poznamenávají, že cesta od slov k činům je dlouhá. Upozorňují však, že když už násilnosti vypuknou, veřejnost je začne obvykle stále více podporovat, čímž vzniká začarovaný kruh otevírající cestu k rozsáhlým nepokojům a střetům.

Zastánci obou politických táborů se navzájem obviňují z podněcování násilností. Demokraté tvrdí, že republikánský prezident Donald Trump svými výroky vyzývá svoje podporovatele k přípravám na násilné střety. Poukazují například na úterní předvolební debatu, při níž prezident vzkázal otevřeně násilné krajně pravicové skupině Proud Boys (Pyšní hoši), aby "ustoupila stranou a byla připravena". Ačkoliv později prohlásil, že neví, o jakou skupinu se jedná, a že by měla nechat policii dělat svou práci, členové Proud Boys na internetu zmínku svého jména z úst prezidenta oslavovali a někteří ji brali jako nenápadné vyjádření podpory.

Republikáni zase poukazují na výrok demokratického uchazeče Joea Bidena, jenž se při nedávném projevu dotázal: "Myslí si snad někdo, že v Americe bude méně násilí, pokud bude Donald Trump znovuzvolen?". Podle řady příznivců vládnoucí strany se jednalo o skrytou výhrůžku násilím, pokud by demokrat prohrál.

Výzkumníci se domnívají, že by se v současné situaci měli političtí představitelé na všech úrovních vlády co nejasněji zříci násilí jako prostředku pro řešení konfliktů. Navrhují rovněž, aby Kongres zřídil nezávislou nadstranickou komisi, jejíž úkolem by bylo potvrzovat a bránit demokratické normy v USA.

"Nebijeme na poplach lehkovážně. Rozhodnutí, která učiníme v několika příštích měsících, budou nesmírně důležitá. Pokud upadneme do koloběhu násilí, následky pro budoucnost Ameriky jako demokracie budou strašné," uzavírají badatelé.

Související

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).
Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Volby USA

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 2 hodinami

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 3 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 4 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 5 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 6 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 8 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 9 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

včera

Donald Trump

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

včera

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána

Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.

včera

Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028

Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy