Americké volby začaly chaosem. Situace v Iowě ukázala slabiny

Stručně řečeno, Američané by se ve světle těchto událostí měli naléhavě dožadovat co nejvíce analogové volební infrastruktury. Protože to, co se stalo v noci na úterý představuje neomluvitelný přešlap, který způsobil úzkost a zmatek, rozvířil nespočet konspiračních teorií a zahájil letošní volební sezonu podkopáním důvěry v demokratický proces.

A to vše proto, že demokraté chtěli novou aplikaci. Její jméno funkcionáři strany drželi v tajnosti, přirovnávána byla k "šikovné kalkulačce", která pomůže předsedům volebních shromáždění v Iowě poslat jejich výsledky do stranické centrály v tomto státě. Komisím v okrscích ale celý den komplikovala život. V některých případech se ji vůbec nepodařilo zprovoznit. Jinde nastaly problémy se spojením, případně předsedové nevěděli, jak s ní pracovat, takže museli dlouho čekat na spojení na asistenční lince.

Nic nenasvědčuje tomu, že by kterýkoli z těchto technických problémů pozměnil výsledky volebních shromáždění nebo že by byly používané systémy terčem hackerského útoku či jiného zásahu. Kromě toho byly problémy i nad rámec technologií, které pomohly chaos prohloubit.

Bez ohledu na různé faktory však napáchanou škodu nelze vymazat. Hodiny strávené čekáním na zpožděný výsledek vytvořily informační vakuum, které rychle zaplnili konspirátoři. Už s příchodem noci se liberálové i konzervativci oháněli nařčeními z podvádění a jiných manipulací a živili tak pochybnosti ohledně legitimity volebních shromáždění.

Demokrati záhy začali házet vinu na start-up Shadow, který pro ně problémovou aplikaci vytvořil, ovšem vinit by měli i vedení své strany. Za to, že se vůbec rozhodlo tak důležitý proces opřít o novou technologii.

Po tom všem člověka napadne otázka: Navštívili vůbec někdy tihle straničtí funkcionáři hlasovací místnost nebo dějiště volebního shromáždění? Tohle nebývají žádná designová pracoviště s bleskurychlým internetovým připojením. Většinou jsou to tělocvičny středních škol, domovy důchodců nebo podzemní prostory kostelů se zdmi z betonových tvárnic a bídným mobilním signálem. Lidé, kteří tam pracují, jsou dobrovolníci nebo, jak to říct diplomaticky, zástupci generace, která dálkovému ovladači od televize stále říká 'cvakátko'.

Hlášení výsledků voleb skrze soukromě pořízenou aplikaci je jednou z těch věcí, které při počátečním plánování zní jednoduše, ale v chaotickém prostředí reálného světa se zhroutí jako domeček z karet. K výkyvům v připojení, problémům samotných telefonů a selhání málo testovaných aplikací zatížených přívalem dat se přidává armáda vystresovaných organizátorů hlasování, netrpělivých voličů a nervózních novinářů.

Pokud jde o zaznamenávání a sčítání hlasů, mnozí odborníci na nové technologie jsou vehementně proti inovativním řešením jakými jsou "bezpapírové" digitální hlasovací přístroje či hlasování prostřednictvím aplikací. Protože každý zapojený přístroj představuje článek, kde se něco může pokazit.

V případu Iowy má celá věc jeden pozitivní aspekt. Na volebních shromážděních se nevyužívají žádné hlasovací přístroje a jejich veřejný a otevřený charakter znamená, že se v nich hůř podvádí než při tajném hlasování. Takže navzdory všem průtahům se do jisté míry lze spolehnout, že výsledky budou přesné, až budou konečně ohlášeny.

Listopadová prezidentská volba je už ale pravděpodobně příliš blízko na to, aby se do té doby obměnily volební technologie na úrovni jednotlivých států, nebo aby se prosadila náležitá reforma zabezpečení voleb, jaká byla od roku 2016 vícekrát navržena demokraty (a zablokována republikány). Takže pokud se něco nezmění začněte si zvykat na éru volebních dnů se softwarovými problémy. Protože technologie jsme si do svých voleb zatáhli, ať už jsou k tomu způsobilé nebo ne.