Politolog: Výsledek amerických voleb asi nebude hned jasný

Do amerických prezidentských voleb zbývá zhruba týden. Ale vzhledem k pandemii nemoci covid-19 v nich bude korespondenčně hlasovat bezprecedentně vysoký počet Američanů a v předstihu již odvolilo přes 50 milionů lidí. Tyto hlasy jsou sčítané podle odlišných pravidel jednotlivých států a konečné výsledky tak nejspíš nebudou známy 4. listopadu a možná ani ne do konce týdne.

V rozhovoru s ČTK to řekl redaktor politologického webu Sabato's Crystal Ball J. Miles Coleman. Web, který založil známý politolog Larry Sabato, vychází na platformě Virginské univerzity a publikuje rozbory průzkumů a předpovědi výsledků.

Republikánský prezident Donald Trump a jeho demokratický sok Joe Biden jsou veřejnosti známí již dlouho a naprostá většina voličů už je rozhodnuta, říká Coleman. Biden je podle něj nyní ve velmi dobré pozici, i pokud by většina nerozhodnutých voličů nakonec hlasovala pro Trumpa. Podle Colemana za pozornost stojí ti, kdo mají negativní názor na oba kandidáty. V minulých volbách se více takových voličů přiklonilo k Trumpovi místo k demokratce Hillary Clintonové. Podle aktuálních průzkumů se ale tentokrát protestní hlasy podle Colemana přiklánějí spíše k Bidenovi.

"Myslím, že mnoho lidí podceňuje, do jaké míry bylo hlasování v roce 2016 více namířeno proti Hillary než pro Trumpa," řekl Coleman. "Pokud srovnáte výsledky průzkumů oblíbenosti Joea Bidena s Hillary Clintonovou, tak Hillary byla po většinu roku 2016 vnímána velmi nepříznivě. V případě Bidena to není tak markantní," dodal. "Jen proto, že Trump v mnoha státech zvítězil velmi těsně, k němu přistupujeme jako ke stratégovi, který myslí několik kroků dopředu. Není tomu tak, s Hillary měl štěstí."

Volby v USA může vyhrát i kandidát, který na celonárodní úrovni získá méně hlasů, ale vyhraje v klíčových státech a zajistí si většinu volitelů - těch potřebuje nejméně 270. Clintonová získala přes 2,5 milionu hlasů víc než Trump, avšak nepodařilo se jí Trumpa, mnohdy těsně, porazit v řadě klíčových států. Volitelů tak získala jen 232, Trump 306. Nakonec pro Trumpa hlasovalo 304 volitelů a 227 pro jeho soupeřku.

Podle Colemana bude nyní důležité sledovat státy jako Severní Karolína, Michigan, Wisconsin, Arizona, Texas a Georgie. "V Severní Karolíně Trump vyhrát musí, zatímco pro Bidena by to byla třešnička na dortu," myslí si Coleman, který v tomto státě vyrostl. Ve volbách v roce 2008 Barack Obama v Severní Karolíně těsně vyhrál, o čtyři roky později těsně prohrál. "Pokud Trump prohraje v Severní Karolíně, kde v minulých volbách zvítězil o asi čtyři procenta, nejspíše ho bude čekat náročný večer," poznamenal Coleman. Za pozornost podle něj stojí také Michigan či Wisconsin, kde Trump Clintonovou při minulých volbách porazil jen těsně.

Dále na západ pak Arizona a Texas, které se demokraté snaží získat už dlouho. V Arizoně Trump vyhrál asi o tři procenta, před dvěma lety tam ale demokrati zaznamenali úspěch v senátních volbách. Za vlády Trumpa demokrati v Arizoně nejvíce oslovili vysokoškolsky vzdělané bělochy. "Demokrati už dlouho tvrdí, že se jim podaří získat státy jako Texas a Arizona díky menšinám. To ale nevidíme, nejvíce hlasů získávají právě u vysokoškolsky vzdělaných bělochů," uvedl Coleman. V Texasu v senátních volbách před dvěma lety republikán Ted Cruz těsně porazil demokrata Beto O' Rourkea. "Zatímco Hillary tam v prezidentských volbách prohrála o devět procentních bodů, O'Rourke pouze o 2,5," uvedl Coleman. Clintonová si sice vedla lépe u Hispánců, ale O'Rourke oproti ní získal enormní množství hlasů od vysokoškolsky vzdělaných bělochů v Dallasu a Houstonu.

"Biden si nejspíše povede o něco lépe než Hillary u bělochů z dělnické třídy. Máme průzkumy zejména ze států Středozápadu, podle nichž Trump není hodnocen moc kladně kvůli postupu v pandemii," řekl Coleman s tím, že Bidenovi by mohly pomoci v těchto státech hlasy seniorů.

Vítězství Trumpa v roce 2016 bylo pro mnohé překvapením. Coleman si ale nemyslí, že průzkumy byly tehdy zcela nepřesné. Na celonárodní úrovni vítězství Clintonové předpovídaly, zatímco v řadě států byla její prohra v rámci statistické odchylky. Podle Colemana se ukázalo, že v průzkumech před čtyřmi lety byli disproporčně zastoupeni vysokoškolsky vzdělaní běloši a nedostatek voličů Trumpa z řad dělnické třídy. Letos tvůrci průzkumů tuto chybu prý vzali v potaz. V odhadech je podle něj tentokrát také patrná větší zdrženlivost. Ve srovnání s Clintonovou je ale Bidenův náskok mnohem stabilnější. "Pokud Biden v těchto volbách prohraje, bude to kvůli systematické chybě v průzkumech," myslí si Coleman.

Trump dlouhodobě kritizuje poštovní hlasování, protože prý povede k rozsáhlým podvodům. Podle Colemana tím dělá zásadní strategickou chybu. Demokrati naopak své voliče v korespondenčním hlasování podporují. V primárkách se kvůli koronaviru v mnoha státech snížil počet volebních místností a hrozí, že se v den voleb budou tvořit dlouhé fronty, což možná některé Trumpovi voliče od hlasování odradí, tvrdí politolog.

"Korespondenční hlasy budou převážně sčítány později. Musíme tak být připraveni na situaci, kdy většina výsledků během volební noci bude trochu víc ve prospěch republikánů. To budou součty hlasů odevzdaných ve volební den. Až se začnou sčítat korespondenční hlasy, nejspíše se poměr změní více ve prospěch Bidena. Nebyl bych tedy překvapen, pokud bude Trump v několika klíčových státech vyhrávat o volební noci, ale Biden ho v průběhu sčítání předběhne," uvedl Coleman.

"Neočekávejte konečný výsledek během volební noci a možná ani ten týden," řekl. Každý stát má trochu jiná pravidla pro sčítání korespondenčních hlasů. Déle to trvá v Arizoně či Kalifornii. Například v Pensylvánii se korespondenční hlasy mohou začít sčítat až po uzavření volebních místností, ne během volebního dne. Naopak Severní Karolína a Florida hlasy odevzdané v předstihu tradičně sčítají rychle.

Související

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.
Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Volby USA

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

před 2 hodinami

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

před 3 hodinami

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

před 4 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

před 6 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

před 6 hodinami

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

před 8 hodinami

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

před 11 hodinami

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

před 12 hodinami

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

před 12 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

před 13 hodinami

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

před 14 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

před 14 hodinami

Demonstrace v Íránu

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

před 15 hodinami

včera

včera

Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením

Vláda premiéra Andreje Babiš (ANO), která od dnešního dne žádá Sněmovnu o důvěru, se zavázala mimo jiné zaměřit se systematicky na podporu duševního zdraví obyvatelstva. Klíčovým nástrojem pro koordinaci a dohled nad touto agendou se stane Rada vlády pro duševní zdraví, o jejímž ustavení rozhodl kabinet na pondělním zasedání. Vláda také jmenovala nové zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost a pro umělou inteligenci a schválila návrh novely zákona o podpoře bydlení, která má zpřesnit pravidla pro poskytování poradenství osobám v bytové nouzi.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy