Rok 2021 v USA opět přinesl rekordní počet úmrtí, hlavně kvůli koronaviru

Podle aktualizovaných údajů rok 2021 v zemi se zhruba 330 miliony obyvatel přinesl 3,465 milionu úmrtí. To je asi o 80.000 více než součet za rok 2020, kdy vypukla pandemie covidu-19 a v USA mimo jiné nejvýraznějším způsobem od druhé světové války klesla naděje dožití.

Navzdory optimismu spojenému s příchodem vakcín obětí koronaviru loni přibylo. Země v roce 2021 zaznamenala 415.000 úmrtí způsobených covidem-19, oproti 351.000 z prvního pandemického roku. Aktuálně se souhrnná bilance blíží jednomu milionu mrtvých, přičemž analýzy dlouhodobě svědčí o tom, že častěji umírají černoši a hispánci, respektive chudší Američané, kteří mnohdy nemají zdravotní pojištění.

Koronavirus není jedinou příčinou ročního rekordu v počtech úmrtí, píše AP. Data CDC hovoří také o nárůstu v úmrtích způsobených rakovinou, cukrovkou nebo mrtvicí. A pak jsou zde úmrtí po předávkování omamnou látkou, jejichž počet zřejmě loni překročil 100.000. CDC zatím nemá konečné číslo, neboť identifikace těchto případů může být poměrně složitá a vyžadovat týdny vyšetřování a laboratorních testů.

"Celkový počet úmrtí v USA často meziročně narůstá vzhledem k nárůstu populace. Ovšem roky 2020 a 2021 přinesly mimořádné skoky," uvádí AP. Tento vývoj se odráží v takzvané naději dožití, také střední délce života, tedy očekávané délce života nově narozených obyvatel, která obvykle každým rokem stoupala. Po vypuknutí pandemie ovšem ukazatel spadl asi o rok a půl na přibližně 77 let.

Údaj pro rok 2021 zatím CDC nezveřejnila, ovšem někteří odborníci očekávají pokles o dalších několik měsíců, což by znamenalo návrat na úroveň z přelomu tisíciletí.

Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených hlásí řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly ve stovkách tisíc za den.

I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.

Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.