Trumpova snaha přišla vniveč. Soud zablokoval snahu zrušit ochranu mladých imigrantů

Nejvyšší soud USA se dnes postavil snaze prezidenta Donalda Trumpa ukončit právní ochranu pro více než půl milionu mladistvých imigrantů před deportací. Informovala o tom agentura AP, podle níž jde o ránu pro prezidenta, který usiluje o znovuzvolení v listopadových volbách. Trump vzápětí na twitteru rozhodnutí soudu označil za hrozné a politicky motivované a zdůraznil, že otázka potřebuje právní řešení.

Vzhledem k protiimigrační rétorice Trumpovy první kampaně z roku 2016 a imigračním omezením, které prezident zavedl od nástupu do úřadu, je podle AP pravděpodobné, že se otázka mladistvých imigrantů nyní stane jedním z významných témat jeho letošní kampaně.

Administrativa prezidenta Trumpa v roce 2017 oznámila, že program DACA končí, ale její rozhodnutí blokují soudy. Opatření, které zavedl v roce 2012 Trumpův předchůdce Barack Obama, chrání před deportací statisíce přistěhovalců, kteří nelegálně vstoupili do Spojených států jako děti. Podle současného šéfa Bílého domu je ale neústavní.

Nejvyšší soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance pěti ku čtyřem hlasům, čímž rozhodli, že Trumpův krok v roce 2017 byl nezákonný, píše Reuters. Konzervativní předseda soudu John Roberts se připojil ke čtyřem liberálním soudcům v rozhodnutí, že kroky Trumpovy vlády byly "svévolné".

Rozhodnutí znamená, že zhruba 649.000 přistěhovalců, většinou mladých dospělých narozených v Mexiku a dalších latinskoamerických zemích, kteří jsou nyní součástí programu DACA, bude nadále chráněno před deportací. Zároveň mohou získat obnovitelné dvouleté pracovní povolení.

Soudci nerozhodovali o tom, zda je program DACA přípustný, uvedl Roberts. Soud se podle něj zabýval pouze tím, zda bylo vypovězení programu dostatečně odůvodněné a vysvětlené.

Je to podruhé tento týden, kdy Roberts rozhodl proti Trumpovi v ostře sledovaném případě. V pondělí nejvyšší soud podpořil práva sexuálních menšin, když rozhodl, že zlomový zákon ze 60. let zakazující diskriminaci na pracovišti chrání také homosexuály a transgenderové osoby.

Další čtyři konzervativní soudci, včetně dvou jmenovaných Trumpem - Neila Gorsuche a Bretta Kavanaugha - s rozhodnutím o programu DACA nesouhlasí. Verdikt svých kolegů kritizoval i konzervativní soudce Clarence Thomas.

Proti oběma rozhodnutím soudu se Trump vymezil na twitteru, kde je označil za hrozné a politicky motivované, píše Reuters. "Tato strašlivá a politicky nabitá rozhodnutí, jež vycházejí z nejvyššího soudu, jsou výstřely z brokovnice do tváří lidí, kteří jsou hrdí na to, že se nazývají republikány nebo konzervativci," napsal Trump a vyzval voliče, aby pro něj na podzim hlasovali.

"Žádám o právní řešení DACA, nikoli politické, v souladu s právním státem. Nejvyšší soud nám jej nechce dát, takže nyní musíme tento proces začít nanovo," uvedl Trump. Podle agentury Reuters však prezident nesdělil, jak přesně hodlá nyní postupovat. Uvedl nicméně, že má v plánu do 1. září zveřejnit nový seznam konzervativních kandidátů do nejvyššího soudu. "Na základě nyní vydaných rozhodnutí je tento seznam důležitější než kdykoli předtím," napsal.

Bývalý prezident Obama rozhodnutí soudu uvítal a vyzval voliče, aby si zvolili demokratického prezidenta a Kongres, a zajistili tím "jednou provždy systém, který je opravdu hoden tohoto národa přistěhovalců".

Očekávaný prezidentský kandidát demokratů Joe Biden uvedl, že by jako Šéf Bílého domu usiloval o to, aby byl program DACA trvalý.

Rozhodnutí soudu podle Reuters ale nebrání Trumpovi, aby se znovu pokusil program smést ze stolu. Pravděpodobně se ale jeho vládě nepodaří program DACA ukončit před prezidentskými volbami, jež budou 3. listopadu.

Související

Více souvisejících

Donald Trump nejvyšší soud USA migrace

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 6 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

včera

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

včera

Tchaj-Wan

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.

včera

Hormuzský průliv

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření strategického Hormuzského průlivu a zahájení rozhovorů o jaderném programu, jak uvádějí američtí představitelé. Zvažované memorandum o porozumění nicméně prezident Donald Trump prozatím nepodepsal. Oficiální zástupci Teheránu se k této potenciální dohodě dosud nevyjádřili a íránská média upozorňují, že text ještě nebyl definitivně schválen.

včera

Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo

Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy