USA hrozí sankcemi firmám v projektech Nord Stream 2 a Turkstream

Plynovody mají přivádět ruský plyn do Evropy a Turecka a vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa se již dlouho snaží omezit ekonomický vliv Kremlu na Evropu a Turecko.

Spojené státy mají nadbytek zemního plynu a snaží se vyvážet zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropy. Podporují také snahy Evropy o rozšíření dovozu LNG z dalších zemí, včetně Norska.

Mluvčí ruského ministerstva zahraniční Marija Zacharovová uvedla, že sankce na oba plynovody jsou politickým tlakem. "Je to využití politického tlaku k nekalé konkurenci," řekla Zacharovová podle agentury TASS. "Je to ukazatel slabosti amerického systému."

Minulý měsíc skupina amerických senátorů z obou politických stran představila návrh zákona o sankcích pro projekt Nord Stream 2. Návrh však musí schválit Kongres a podepsat Trump. Návrh rozšiřuje současné sankce o sankce vůči stranám poskytujícím služby upisování, pojištění nebo zajištění a činnosti související s pokládkou potrubí. Proti sankcím vystupuje Německo, největší evropská ekonomika, která potřebuje levný plyn, protože se zbavuje uhelných a jaderných elektráren.

Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Plyn z Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal. Projekt vede ruský plynárenský gigant Gazprom, který ho také z poloviny financuje. Dalšími partnery v projektu jsou rakouská OMV, německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Royal Dutch Shell a francouzská Engie.

Spojené státy plynovod Nord Stream 2 dlouhodobě kritizují, což zdůvodňují obavou z přílišné závislosti Evropy na ruském plynu. Podle Moskvy jsou však motivovány vlastními ekonomickými zájmy a snaží se zajistit v Evropě odbyt dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu z USA.