Pompeo jednal do Pákistánu, vztahy obou zemí jsou na bodu mrazu

Pákistán je spojencem USA v jejich boji proti terorismu, vztahy obou zemí jsou ale složité. Minulý týden se Spojené státy rozhodly odebrat část vojenské pomoci Pákistánu, protože země podle Washingtonu nepodniká dostatečné kroky v boji proti islamistům, kteří přes propustnou hranici útočí v sousedním Afghánistánu. Rozhodnutí ministerstva obrany se týká podpory ve výši 300 milionů dolarů (6,6 miliardy Kč), které byly součástí již dříve zmrazené pomoci.

"Víte, jsem rozený optimista," řekl Chán. "Sportovec je vždy optimista. Vejde na hřiště a je přesvědčen, že vyhraje," dodal tento bývalý hráč kriketu, který věří, že se mu ve vztazích s USA podaří obrátit list.

"Mluvili jsme o jejich nové vládě, o možnosti začít novou kapitolu vztahů mezi našimi zeměmi," uvedl po setkání Pompeo. S Chánem prý probrali i postup v sousedním Afghánistánu, který by vedl k mírovému řešení.

Pompeo ale ještě na palubě letadla cestou do Pákistánu oznámil další krok, který podle analytiků Pákistán nepotěší. Novým americkým zvláštním poradcem pro usmíření v Afghánistánu byl totiž jmenován Zalmay Khalilzad. Tento bývalý americký velvyslanec v Afghánistánu je v Islámábádu značně neoblíben, protože se v minulosti vyjadřoval o Pákistánu velmi kriticky.

Khalilzad často svaloval vinu za zhoršující se bezpečnostní situaci v Afghánistánu na pákistánskou armádu a mocnou pákistánskou rozvědku a prohlašoval, že poskytují úkryt a podporu povstalcům z řad Tálibánu.

Toto tvrzení Islámábád opakovaně popřel. Washington ale poukazuje na konkrétní příklady. V roce 2016 byl například v Pákistánu zabit při náletu amerického bezpilotního letounu tehdejší šéf hnutí Tálibán mulla Muhammad Mansúr. V roce 2011 američtí vojáci odhalili a usmrtili v pákistánském městě Abbottábád šéfa teroristické sítě Al-Káida Usámu bin Ládina.