Překvapení voleb v Íránu: Prezidentem bude proreformní duchovní Hasan Rúhání

Jde o výrazný úspěch, protože Rúhání ho dosáhl hned v prvním kole proti pěti jiným, vesměs konzervativním protikandidátům.Podle konečných výsledků má 64letý Rúhání 50,7 procenta, tedy přes 18 milionů hlasů. Volební účast dosáhla 72,7 procenta z celkového počtu zhruba 50 milionů voličů. V předchozích volbách v roce 2009 hlasovalo 85 procent voličů.Podle shodného názoru mezinárodních odborníků i íránské exilové opozice výsledek voleb nic nezmění na zahraniční politice Teheránu, ani na jeho postoji v jaderném sporu se Západem. Podle deníku Le Monde je totiž skutečná moc nadále v rukou vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který je v zemi nejvyšší autoritou a který měl zásadní vliv na schvalování kandidátů na prezidenta; ti, kteří mu nevyhovovali, byli prostě vyškrtnuti ze seznamu.Proto také Chameneí mohl podle agentury Reuters ještě před vyhlášením výsledků prostřednictvím Twitteru prohlásit, že "hlasování pro kteréhokoli z kandidátů je hlasováním pro Islámskou republiku a projevem důvěry v tento systém". Po vyhlášení výsledků "poblahopřál lidu a zvolenému prezidentovi".Na druhém místě skončil se značným odstupem starosta Teheránu Mohammad Báker Kálíbáf s necelými 17 procenty, tedy se zhruba šesti miliony hlasů. Ten už uznal porážku a blahopřál úspěšnému soupeři. Do ulic íránských měst se vyrojily nadšené davy, které skandovaly jméno neúspěšného proreformního kandidáta v předchozích volbách Míra Hosejna Músávího, u něhož panuje přesvědčení, že mu vítězství nad nyní odcházejícím Mahmúdem Ahmadínežádem úřady neprávem neuznali.

Diplomaté arabských zemí reagovali na výsledky voleb velmi opatrně s nadějí, že se jim bude s Ruháním dobře spolupracovat. Britské ministerstvo zahraničí jej vyzvalo, aby nasměroval Írán na "novou cestu". Francouzská diplomacie oznámila, že očekávání světa zejména ohledně přístupu ke kontroverznímu jadernému programu jsou vysoká. Syrští povstalci ho vyzvali, aby přehodnotil podporu režimu Bašára Asada.Izrael naopak důležitost události zpochybnil připomínkou, že íránský prezident nemá možnost mluvit do jaderného programu, protože o něm doposud vždy rozhodoval Chameneí.

Zatím nejsou hlášeny žádné stížnosti ani incidenty. Nicméně agentura AFP připomíná upozornění zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Íránu Ahmada Šahída, který ještě před pátečním hlasováním prohlásil, že kvůli politickému ovzduší v zemi nelze volby označit za svobodné a spravedlivé.