Do moderní války s dřevěnou šavlí? Prezident Íránu se pustil do cenzorů

Agentura Reuters, která o Rúháního výrocích dnes informovala, uvádí, že se prezident svým názorem distancoval od konzervativních duchovních, kteří prosazují cenzuru. Dal také poprvé rozhodně najevo, že nehodlá pokračovat v politice svého předchůdce Mahmúda Ahmadínežáda, který za svého osmiletého působení v úřadě pronásledoval blogery a zpřísňoval kontrolu internetu. 

"Musíme na internet pohlížet jako na příležitost a přiznat občanům právo napojit se na celosvětovou síť. Proč se stále chvějeme, proč se krčíme v rohu a saháme po štítu a dřevěné šavli? Ze strachu, že budeme v této kulturní válce zasaženi? I když na nás budou útočit, a to dělají, musíme tomu čelit moderními prostředky, ne pasivními a zbabělými metodami," citovala Rúháního íránská agentura IRNA.

Podle Rúháního cenzura poškozuje ekonomiku v zemi a vyhání nejvzdělanější a nejbohatší Íránce do zahraničí. "Všichni musíme vstoupit na scénu a nesmíme se bát nikoho, kdo se nám snaží říkat, co máme dělat," uvedl prezident v jednom z příspěvků na Twitteru. 

Ruhání se ujal úřadu 3. srpna 2013 a svou rétorikou od počátku probouzí naděje mnoha Íránců, že vymaní jejich zemi z citelné mezinárodní izolace, a potažmo též ze sevření rozsáhlých a bolestivých mezinárodních sankcí. Ruháního rétorika se zaměřila na získání podpory a důvěry voličů - revolučním gestem mimo jiné bylo veřejné popřání židům k jejich významnému svátku, židovskému Novému roku (Roš Hašana), nebo nabádání íránských bezpečnostních složek k tomu, aby v otázce zahalení žen dbaly na důstojnost a přistupovaly s větším respektem k ženám.

Na konci září 2013 pak odletěla íránská delegace v čele s prezidentem Ruháním na ostře sledované zasedání OSN. Na pozadí historického optimismu, jenž provázel návštěvu íránské delegace na 68. zasedání VS OSN v New Yorku, přišly z Teheránu další příznivé zprávy o významném propouštění politických vězňů. V pondělí 23. září 2013 bylo oznámeno, že nejvyšší vůdce Alí Chameneí omilostnil 80 žalářovaných aktivistů, z nichž mnozí byli uvězněni po sporných prezidentských volbách v r. 2009. Mezi osvobozenými aktivisty jsou i zvučná jména, která se pro Západ stala symbolem režimního útlaku během vlády íránského prezidenta Ahmadínežáda.

Oznámení, že další propouštění politických vězňů bude pokračovat, naznačovala ze strany íránského vedení nebývalou ochotu „zalahodit" západním státům konkrétními kroky, jež stvrdí serióznost íránských úmyslů. Lze tedy konstatovat, že se počáteční období Ruháního v prezidentském úřadu nese ve znamení (opatrného) optimismu mnoha Íránců, píše businessinfo.cz.