Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek oznámil nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě osmi miliard dolarů. Stalo se tak před plánovanou návštěvou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě, informoval server Ukrajinska pravda.
Součástí této pomoci je první dodávka přesně naváděných klouzavých bomb AGM-154 Joint Standoff Weapon s dosahem až 130 kilometrů, další baterie systému protivzdušné obrany Patriot, rakety dlouhého doletu a bezpilotní letouny.
Většina finanční částky (5,5 miliardy dolarů) má být uvolněna před koncem fiskálního roku v USA, který připadá na pondělí. Zbylých 2,4 miliardy dolarů spadá do programu amerického ministerstva obrany nazvaného Iniciativa na podporu bezpečnosti Ukrajiny (USAI), který vládě umožňuje nakupovat zbraně přímo od výrobců, místo aby je čerpala z armádních zásob.
Volodymyr Zelenskyj poděkoval na sociální síti X Spojeným státům za dodání "klíčových prostředků pro ochranu Ukrajinců".
Joe Biden zdůraznil, že podpora Ukrajiny, napadené Ruskem v únoru 2022, je pro USA prioritou. "Dnes proto oznamuji rozšíření bezpečnostní pomoci pro Ukrajinu a řadu dalších kroků, které pomohou Ukrajině tuto válku vyhrát," uvedl Biden, jehož funkční období končí v lednu.
Související
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
Uběhlo více než tisíc dní od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu, a ani jedna ze stran neprojevuje známky ochoty ustoupit. Konflikt přitom vyvolává řadu otázek, na které odpovídá pro SkyNews vojenský analytik Sean Bell.
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?
před 44 minutami
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Další dramatický vývoj nabírá po téměř měsíci od sdělení obvinění případ matky podezřelé z vraždy novorozence na Rychnovsku v Královéhradeckém kraji. Policisté dnes oznámili, že našli další ostatky novorozence.
Aktualizováno před 1 hodinou
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.
před 1 hodinou
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
Evropská unie stále nemá připravený konkrétní plán na nástup zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Ať už má Evropská komise připravenou jakoukoli taktiku na obchodní válku se Spojenými státy, nejnáročnějším úkolem bude udržení jednoty celé unie.
před 2 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.
před 3 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
Jižní Korea se aktuálně nachází v politické krizi, kterou vyvolalo vyhlášení a následné rychlé zrušení stanného práva prezidentem Jun Sok-jolem. Tento dramatický krok, jenž trval pouhých několik hodin, zasáhl demokratickou zemi, která si historicky nese bolestivé vzpomínky na autoritářskou vládu.
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
V České republice byl poprvé zaznamenán domácí případ onemocnění difylobotriózou, kterou způsobuje parazitická tasemnice spárovec široký. Podle vědců z Akademie věd ČR se muž nakazil po konzumaci syrových jiker štiky pocházejících z nádrže Lipno na jihu Čech.
před 4 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
Uběhlo více než tisíc dní od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu, a ani jedna ze stran neprojevuje známky ochoty ustoupit. Konflikt přitom vyvolává řadu otázek, na které odpovídá pro SkyNews vojenský analytik Sean Bell.
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.
před 7 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
Listopad se stal pro Ukrajinu měsícem s největšími územními ztrátami od září 2022. Podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) ztratila Ukrajina během listopadu oblast o velikosti přibližně 1 202 čtverečních kilometrů, což odpovídá rozloze města New York, uvedl server The Guardian.
před 10 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.
před 11 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
před 12 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.
Zdroj: Libor Novák