Írán chce žalovat Rusko, když mu nedodá rakety S-300

Ruský prezident Dmitrij Medveděv minulý týden ve středu zakázal dodávky raket S-300 Íránu z důvodu sankcí uvalených OSN na Teherán za to, že odmítá zprůhlednit svůj jaderný program. Íránu se to ale nelíbí.

"Tato otázka se bude řešit soudní cestou. Rusko bude muset vyplatit Íránu za své odmítnutí příslušné odškodné. Doufáme ovšem, že Rusové své povinnosti splní," komentoval situaci šéf íránského parlamentního bezpečnostního výboru Aláeddín Burudžerdí.

Rusové však Íráncům připomněli, že v tomto případě platí princip "vyšší moci".

"Tydo dodávky spadají pod zákaz, který zavedla Rada bezpečnosti OSN, a v tomto případě platí force majeure," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Smlouvu o prodeji raketových systémů S-300 uzavřeli Rusové s Íránci již v roce 2007. Rusové měli dodat Íráncům pět divizí systémů S-300 v modifikaci PMU-1celkem za 800 milionů dolarů (14,7 miliard korun).

Zatím ale ani jeden z přislíbených systémů protivzdušné obrany nebyl Íránu předán. Rusko může za nedodržení smlouvy zaplatit zhruba 10 procent z celkové částky, na kterou byla dohoda uzavřena. Hovořit tak lze zhruba o 80 milionech dolarů (1,5 miliardy korun).

Íránský ministr obrany Ahmad Vahídí minulý týden v souvislosti s problémy kolem dodávek ruských S-300 oznámil, že se jeho země chystá vyrábět vlastní obranné protiletadlové systémy tohoto typu.

Západ se zbrojení Teheránu obává a spojuje ho s íránským jaderným programem. Přestože Írán tvrdí, že jádro využívá jen k mírovým účelům, mezinárodní společenství Íránce podezřívá z toho, že tajně vyvíjejí atomové zbraně.

Plánovaného obchodu s Íránem se obává i Izrael. Tyto raketové systémy totiž mohou vážně ohrozit rovnováhu na Blízkém východě. Írán by se díky ruským raketám mohl účinně bránit proti útoku ze vzduchu, pro Izrael by tak bylo mnohem těžší tento stát bombardovat.

Rakety S-300 mohou zneškodnit cíle ve vzdálenosti do 150 kilometrů a do výšky 30 kilometrů. Mohou navíc zasahovat proti raketám na malé i střední vzdálenosti, dokonce i proti pozemním a podmořským cílům. Systém je schopen zneškodnit až šest cílů najednou.

Rada bezpečnosti OSN uvalila sankce na Írán kvůli jejímu jadernému programu poprvé před čtyřmi lety a pak je dvakrát rozšířila.