Putin jako apoštol míru? Tak snadné to mít nebude

Narůstající íránský vliv v regionu se ale nelíbí Izraeli. Ten nechce připustit, že se v oblasti etabluje režim, který otevřeně podporuje teroristické organizace (například Hizballáh) a který židovskému státu opakovaně vyhrožoval vymazáním z mapy.

Mezi oběma zeměmi tak opět vzrostlo napětí, které v minulých týdnech vyústilo do série vzájemných raketových ostřelování. Bezpečnostní experti se tak obávají, že Blízký východ může být rozbuškou budoucího globálního konfliktu.

Nejde totiž jen o regionální mocnosti jakými jsou Írán a Izrael. V oblasti mají své zájmy i USA (spojenci Izraele) nebo Rusové (spojenci Íránu), nemluvě o dalších významných geopolitických hráčích, jako je Velká Británie nebo Francie.

Minulý týden proběhly v Moskvě pompézní oslavy Dne vítězství, neboli konce druhé světové války v Evropě. V minulých dobách se slavnostní události účastnili i představitelé významných světových mocností. Dnes se to zdá být téměř nemožné, ale není to tak dávno co se v Moskvě ukázal i americký prezident.

Letos byli na zmíněné akci hlavně dva důležití zahraniční hosté – srbský prezident Alexander Vučič a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zatímco přítomnost srbské hlavy státu vzhledem k blízkým vztahům obou zemí nikoho nepřekvapila, Netanjahuova účast je mnohem více zajímavá.

Podle analytiků dokazuje jasnou snahu Ruska stát se moderátorem (rozhodčím, hybatelem, zde si dosaďte libovolné slovo) událostí na Blízkém východě. Je to jen dalších důkaz vzájemného sbližování se mezi Ruskem a Izraelem.

Loni také izraelských parlament schválil zákon, podle nějž bude židovský stát slavit konec druhé světové války 9. května, čili ve stejný den jako Rusové, ačkoliv celá Západní Evropa slaví již o den dříve. Symbolický akt sblížení.

Ve skutečnosti ale vzájemné vztahy zdaleka tak ideální nejsou. Jak již bylo řečeno, Izraelci se vzájemně vojensky napadají s klíčovými ruskými spojenci na Blízkém východě, Íránem a Sýrií. Zasvěcení pozorovatelé proto tvrdí, že součástí Netanjahuovy návštěvy Moskvy byly i rozhovory mezi ním a Vladimirem Putinem, při nichž se izraelský premiér pokoušel přesvědčit ruského prezidenta, aby nedodával Syřanům protiletadlové systémy S-300.

Nebylo by to poprvé. Na základě izraelského diplomatického nátlaku Moskva již v roce 2010 zrušila dodávku protiraketových a protileteckých systémů do Damašku.

Nicméně pokud chtějí Rusové a Izraelci nadále pěstovat dobré vzájemné vztahy, budou muset obě země přistoupit na mnoho kompromisů. Rusové si v žádném případě nepřejí vojenský střet mezi židovským státem a Íránem. Izraelci se zase nehodlají smířit s rostoucím íránským vlivem v regionu. Oba přístupy se přitom navzájem vylučují.