Pandemie v Izraeli: Ultraortodoxní židy s covidem tajně léčí dobrovolníci

V ultraortodoxních židovských obcích v Izraeli již několik měsíců o tisíce lidí s onemocněním covid-19 tajně pečuje rozsáhlá síť dobrovolníků. Ti za nemocnými docházejí přímo domů a patrně tak o něco snižují zatížení nemocnic. S odvoláním na reportáže izraelské televize o tom dnes informoval zpravodajský web The Times of Israel.

Iniciativu zahájily antisionistické sekty komunity charedim, aby se jejich nakažení členové nemuseli léčit v nemocnicích. Postupně se ale síť dobrovolníku rozrostla do celého společenství, zatímco nemocnice v zemi čelí velké zátěži kvůli nárůstu nakažených, uvedl web The Times of Israel s odvoláním na Kanál 12. Koronavirem nejpostiženější v Izraeli jsou právě ultraortodoxní obce a komunity izraelských Arabů.

Komunity charedim pode listu Financial Times tvoří zhruba desetinu izraelské populace a čtvrtinu nakažených. Velké rodiny často žijí v malých domácnostech a skupiny věřících se často spolu modlí a učí, což k šíření viru přispívá. Při první vlně nákazy představovali senioři z této komunity zhruba 70 procent hospitalizovaných.

Organizátoři ultraortodoxního dobrovolnického programu tvrdí, že poskytují lepší péči než izraelské zdravotnictví a zároveň zmírňují zatížení zdravotního systému. Princip by podle nich mohl fungovat i mimo ultraortodoxní židovskou komunitu.

V uplynulých šesti měsících se dobrovolníci postarali o více než 2000 lidí s vážným průběhem covidu-19 a aktuálně pečují o zhruba 170 lidí, jejichž stav je vážný. Podle organizátorů projektu v nemocnici od začátku iniciativy skončilo pouze deset až 15 nemocných, z nichž tři zemřeli. Jednoho z nich před smrtí natočil minulý týden Kanál 12.

Dobrovolníci podle organizátorů také poskytli domácí péči několika náboženským lídrům, kteří se plně zotavili.

Na záběrech z ústředí dobrovolníků v jeruzalémské ultraortodoxní čtvrti Mea Šearim bylo vidět lékařské vybavení a mnoho testovacích sad na covid-19. Organizátoři uvedli, že v několika městech mají 220 kyslíkových koncentrátorů.

Organizátor Jicchak Markovich ukázal seznam 170 pacientů, kterým organizace nyní poskytuje zdravotnickou podporu. Dodal, že stát o těchto nakažených a zhruba 330 dalších, kteří potřebují léky, v Jeruzalémě a řadě dalších měst neví. Odhadl, že podle lékařů v nemocnicích by asi 170 z těchto lidí bylo ve vážném stavu, což by znamenalo, že Izrael má skoro 1000 vážně nemocných s covidem-19, nikoliv 824, jak v neděli uváděly úřady. Dodal však, že lékaři rozhodují o případech, kdy je hospitalizace nevyhnutelná.

Kanál 12 natočil návštěvy dobrovolníků u několika nakažených seniorů v rámci ultraortodoxní obce. Byl mezi nimi i 76letý muž, kterého zdravotníci navštěvovali tři až čtyřikrát denně. Nemohl mluvit a několik dní se mu těžko dýchalo. Odmítal však jít do nemocnice a jeho rodina tvrdila, že by to pro něj bylo nebezpečné, jelikož zdravotnická zařízení jsou přetížená a on by zůstal sám. Nakonec byl muž podle televize převezen do nemocnice navzdory svému nesouhlasu a následně zemřel.

Nikdo z lékařů, kteří se na projektu podílí, nechtěl být jmenován. "Jako lékař se starám o lidské bytosti. Naším cílem není pomáhat lidem obcházet zákony. Chceme pomoci systému a ubrat mu trochu zátěže. Nejde tady o stát uvnitř státu," uvedl jeden z nich.

Ultraortodoxní organizátoři to ale vidí jinak. "Máme tu autonomii, no a co? Ukradli jsme snad něco? Jen pomáháme. Lidé se zotavují a skoro nikdo neumírá, takže lidé mohou říkat co chtějí, podle mně to (projekt) zachraňuje životy," uvedl jeden z organizátorů.

Podle nedělní bilance ministerstva zdravotnictví je v devítimilionovém Izraeli přes 54.800 aktivních případů koronaviru, jinak téměř 290.500 od začátku pandemie. Ve vážném stavu je 824 pacientů, z nichž plicní ventilaci potřebuje 230. Úmrtí s covidem-19 země dosud zaznamenala 1980. Sobotní poměr pozitivních testů za den činil 7,3 procent, což je výrazně méně než 15 procent hlášených koncem září.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

Více souvisejících

Izrael ,  židé ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 6 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy