Británie a Kanada dnes uvalily sankce na více než 50 lidí z celého světa

Britská vláda oznámila, že sankce byly koordinovány s mezinárodními partnery u příležitosti Mezinárodního dne boje proti korupci a Světového dne lidských práv. Zahrnují podle ní 30 osob zapojených do činností, jako je mučení vězňů či podněcování vojáků ke znásilňování civilistů. "Naše dnešní sankce jdou dále, aby odhalily ty, kteří stojí za ohavným porušováním našich nejzákladnějších práv," uvedl v prohlášení ministr zahraničí James Cleverly.

Podle kanadského ministerstva zahraničí se sankce týkají 33 současných nebo bývalých vysoce postavených ruských představitelů a šesti subjektů zapojených do "systematického porušování lidských práv" ruských občanů, kteří protestovali proti ruské invazi na Ukrajinu. Od zahájení ruské agrese 24. února Kanada uvalila sankce na více než 1500 osob a subjektů z Ruska, Ukrajiny a Běloruska.

Britské ministerstvo zahraničí na sankční režim nově zařadilo velitele ruské 90. tankové divize Ramila Ibatullina, který se přímo zapojil do invaze na Ukrajinu. Předtím, v letech 2014 až 2017, sloužil v ruském okupačním vojsku na Donbasu.

Britské sankce se mimo jiné týkají i deseti íránských úředníků napojených na soudnictví a věznictví. Íránem zmítají násilné protesty od smrti 22leté íránské Kurdky Mahsy Amíníové, která zemřela za nevyjasněných okolností v polovině září, když ji zadržela mravnostní policie. Kanada dnes uvalila sankce na 22 íránských představitelů, včetně vysoce postavených poradců duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

"Je třeba udělat ještě hodně práce, ale Kanada se nikdy nepřestane zasazovat o lidská práva," uvedla kanadská ministryně zahraničí Melanie Jolyová.

Britské sankce se týkají také malijské odnože teroristické sítě al-Káida Katiba Macina, která je nejaktivnější v centrální části Mali. Od roku 2012 dvacetimilionová země zažila tři vojenské převraty a je považována za politicky velmi nestabilní stát.

Kanada rovněž kromě Íránu a Ruska uvalila sankce na 12 osob a tři subjekty v Barmě, které vykonávají klíčové funkce jménem vojenské junty, usnadňují toky zbraní pro armádu a umožňují vojenské násilí, uvedla Ottawa.

Armáda se v Barmě chopila moci po loňském převratu. Podle ochránců práv nyní junta pravidelně používá trest smrti jako "politický nástroj". Podle organizace na ochranu lidských práv, která dokumentuje porušování práv ze strany barmské armády, bylo od převratu zatčeno více než 16.500 lidí a více než 13.000 z nich zůstává ve vazbě.