Podívejte se, kolik dětí odebral norský Barnevernet. Číslo vás překvapí

Brusel – Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) přijal v Evropském parlamentu v Bruselu představitelky norských matek, které přišly o své děti. Jedna je neslyšící zdravotní sestra, roto úřady usoudily, že synovi bude lépe ve zdravé pěstounské rodině. Druhá vychovala dvě děti. Vzali jí až posledního syna, který je autista, když mu bylo 14 let. Ani jedna z nich nebyla nikdy trestně stíhána a důvodem odebrání bylo postižení dítěte nebo matky.

„Norský systém je velmi uzavřený, nic nelze medializovat, protože to pak přitíží při řešení sporu. Během dvou let bylo v Norsku rodičům odebráno šest set dětí. Často k odebrání stačí, pokud dítě nebo jeho rodič má handicap," svěřila se Zdechovskému Inger Mohus, podle které Eva Michaláková a lidé v Česku jsou v Norsku obdivováni za to, že dokázala otevřít dlouho tabuizované téma Barnevernetu a jeho praktik.

V Norsku přichází o své děti nejen cizinci

V Norsku přicházejí o své děti nejen cizinci, ale i samotní Norové. Potvrdila to norská matka Inger Mohus, která přišla o svého čtrnáctiletého autistického syna. Podle Norky May Angelica Lund rozhodují norské soudy neobjektivně a soudci jsou úzce provázání se sociálním úřadem Barnevernet, což někteří v posledních měsících i otevřeně přiznali v tamních médiích.

Podle českého europoslance Zdechovského je důležité, aby o norských praktikách a zdejším netransparentním systému věděla mladá generace Norů. „Znám opravdu desítky případů rodičů, kterým norské úřady odebraly děti. Není možné mlčet, když vám úřady neoprávněně odeberou děti," zdůraznil Zdechovský a doporučil May Angelice Lund a Inger Mohus, aby v monitorování případů odebraných dětí v Norsku pokračovaly, aby oslovovali své poslance a dávali o tom vědět veřejnosti.

Michalákovou podpořili dopisem i indičtí intelektuálové

Norským odebíráním dětí se bude v příštích týdnech zabývat Evropský pa rlament na jednání Petičního výboru, který opakovaně dostal podnět z různých zemí EU. Případ Evy Michalákové totiž vyvolal obrovskou míru solidarity po celém světě.

Naposled se veřejně ozvali indičtí akademici, manažeři a spisovatelé, kteří adresovali dopis norskému velvyslanci v Dílí, aby se zasadil o vyřešení případu Evy Michalákové. Podle jejich názoru by se děti měly vrátit rodičům, případně prarodičům do České republiky.

Související

Eva Michaláková, matka dětí odebraných norským úřadem Barnevernet

ESLP se nebude zabývat případem Michalákové, rozhodnutí Štrasburku je pravomocné

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se nebude zabývat případem odebrání synů Češky Evy Michalákové. Soud v pondělí zamítl ženinu stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života. Verdikt tak nabyl právní moci, sdělil ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Více souvisejících

Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku) Barnevernet odebírání dětí sociálním úřadem

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy