Uprchlíci se roky skrývali ve Velké Británii. Teď se naopak chtějí vrátit do Německa

Jak připomíná list The Independent, Německo má zvláštní pravidla pro udělování občanství potomkům těch, kteří uprchli z Hitlerovy říše z politických, rasových nebo náboženských důvodů. Potomci židovských uprchlíků, kteří teď žijí ve Spojeném království, po britském referendu chtějí získat německé občanství.

Politický a ekonomický otřes, který následoval ihned po brexitu, vedl k nárůstu počtu Britů, kteří se snaží stát státními příslušníky členských států EU. Velká většina z nich si pořizuje irské pasy, ale i další země zaznamenávají nebývalé množství dotazů od těch, kteří shání další pas.

Německou státní příslušnost může získat ten, kdo má alespoň jednoho rodiče, který je Němec. Druhá běžná cesta pro cizince je určitá minimální doba nepřetržitého pobytu v zemi. Existují však také zvláštní pravidla pro židovské a politických uprchlíky z nacistického Německa. Podle zásady „obnovení občanství" německý zákon stanoví, že „potomci bývalých německých občanů, kteří od 30. ledna 1933 do 8. května 1945 byli zbaveni občanství z politických, rasových nebo náboženských důvodů, mají na základě žádosti právo na obnovení jejich občanství".

Německé velvyslanectví v Londýně už zaznamenalo rostoucí počet žádostí o poskytnutí informací o občanství pro potomky uprchlíků žijících v Británii, včetně židovských osob, jejichž rodiny uprchly před nacisty. Společenství je sice asimilováno do britské společnosti, ale někteří nyní cítí hlubokou úzkost kvůli budoucnosti. Nový pas chtějí získat z důvodu ekonomické nejistoty a také kvůli obavám z narůstajícího extremismu, který provází brexit.

Rachel Housemanová žije v severozápadním Londýně a pracuje v investičním bankovnictví. „To, co se stalo, bude špatné pro výrobu i finanční služby, upřímně nevidím žádné důvody k optimismu. Poměrně málo firem, zejména v oblasti finančních služeb, přesune své operace mimo EU," vysvětluje.

„Moje rodina a já jsme také šokováni nárůstem rasismu. Nemyslím si, že jsme jako Židé proti tomu imunní. Pár, který znám, byl obtěžován na ulici v Londýně minulý týden, protože mluvil holandsky, manžel byl náhodou Žid. Byl to spíš útok na cizince, než že by byl antisemitský, ale ukazuje to, jak se věci vyvíjejí," uvedla pro The Independent.

„Nemáme tušení, co se bude dít s vízy do Evropy, nemůžeme věřit ujištění ze strany politiků, protože oni sami nic neví, je to skutečný nepořádek. Naše rodina sem přišla z Hamburku, při holocaustu jsme ztratili příbuzné. Máme v Německu další rodinu, takže se budeme zajímat o možnost získání německého občanství. Myslím, že budeme schopni si udržet dvojí občanství," dodává.

Za loňský rok i roky předchozí o německý pas požádali průměrně dva nebo tři Britové, za minulý týden to byly řádově desítky. Německá ambasáda teď sbírá žádosti, založila také speciální právní poradnu pro ty, kteří o této možnosti uvažují.

Německý vicekancléř Sigmar Gabriel už také navrhl, že by mohli o občanství požádat také mladí Britové, kteří hlasovali pro setrvání Británie v EU. Podle úřadů je to však je návrh, který by bylo velmi obtížné uvést do praxe.

V prvních několika dnech po referendu obdržely asi 70 žádostí také italské úřady. Zájem Britů o pas hlásí i Francie, Belgie nebo Švédsko.

Britská židovská populace v drtivé většině hlasovala - poměrem dva ku jedné – pro odmítnutí brexitu, ukazují to průzkumy veřejného mínění. Průzkum provedený po referendu listem The Jewish Chronicle, ukázal, že 59 procent dotazovaných je nespokojeno s výsledkem referenda, ve srovnání s 28,3 procenty, kteří byli spokojeni.