Do boje o post francouzského prezidenta se pustil spisovatel Alexandre Jardin

Jardin chce být hlasem voličů, kteří nepodporují aktuální parlamentní strany. "Lidé, kteří nám naslouchají, už mají dost toho cirkusu. Nelíbí se jim, že diskuse o politice se omezuje jen na diskusi mezi politiky," dodal Jardin.

Klíčovými hodnotami jsou pro něj laskavost a rozvoj občanské společnosti. "Ano, hnutí občanů bude mít svého kandidáta a budu jím já," řekl Jardin. Podle serveru časopisu Le Point má jeho iniciativa přes 60.000 stoupenců, přičemž Domů občanů ve Francii i jinde vzniklo celkem 145.

Jedenapadesátiletý Jardin se na konci osmdesátých let ve Francii proslavil svými romány a později i jako filmový režisér. V posledních letech se však čím dál viditelněji angažuje na politické scéně. V září prý "z rozhořčení" založil hnutí Domy občanů, které má sloužit jako platforma pro dialog ve společnosti. To jej nyní vysílá do boje o Elysejský palác.

Nyní se jako o pravděpodobném nejvážnějším účastníkovi primárek hovoří o premiérovi Vallsovi, který podle stanice France24 a dalších médií oznámí své zapojení do primárek nejspíš v sobotu. Očekává se, že jeho kandidaturu veřejně podpoří Hollande, s nímž podle médií Valls připravoval i text dnešního prezidentova projevu. Komentáře také věří, že Valls bude v důsledku své kampaně nucen rychle opustit čelo vlády. Novým premiérem se podle komentářů nejspíš stane ministr vnitra Bernard Cazeneuve.

Výsledky vlády Hollandea a Vallse jeví navzdory prezidentově sebekritice známky zlepšení. Ministerstvo práce před týdnem informovalo, že počet nezaměstnaných v zemi se v říjnu snížil na nejnižší úroveň za dva roky. Sstatistický úřad před třemi týdny uvedl, že ve třetím čtvrtletí vzniklo ve Francii více než 50.000 pracovních míst, což bylo nejrychlejší tempo jejich tvorby od začátku světové finanční krize v roce 2007.

Francouzský prezident François Hollande už nebude kandidovat v prezidentských volbách, které se uskuteční na jaře příštího roku. V preferencích spadl pod deset procent. Hollande, který řekl, že lituje jen iniciativy odebrání občanství pachatelům teroristických útoků, což mu ústavní soud zamítl, čelil velkému odporu společnosti i části spolustraníků také v dalších krocích.