Diskuze: Berlínské parky se mění v tábory bezdomovců, lidé už do mnohých radši nechodí

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

Federální soud v Kalifornii zablokoval provádění výkonných nařízení prezidenta Donalda Trumpa, která by podmínila přidělování federálních grantů zákazem programů na podporu diverzity, rovnosti a inkluze (DEI) či uznání existence transgender osob.

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

V části centra Los Angeles aktuálně platí noční zákaz vycházení, který začal platit v úterý večer. Policie uvedla, že přistoupila k hromadnému zatýkání demonstrantů, kteří porušili zákaz shromažďování. Podobné protesty se konají i v dalších městech po celých Spojených státech, přičemž Texas oznámil nasazení Národní gardy.

Červen pomalu míří do své druhé poloviny, která odstartuje na začátku příštího týdne. Po nadcházejícím tropickém víkendu se v Česku o několik stupňů ochladí, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Přes rok bojuje britský král Karel III. se zákeřnou rakovinou. Zatímco u princezny Kate ustoupila nemoc do remise, panovník v léčbě pokračuje. Z Velké Británie nyní přišly znepokojivé zprávy ohledně zdravotního stavu hlavy královské rodiny. 

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

Až na 31 stupňů vyšplhají teploty v probíhajícím červnovém týdnu. Potvrzuje to úterní předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Studená fronta dorazí do Česka až po víkendu. 

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v úterý ostře ohradila proti slovům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ji označil za „divnou“ a „naštvanou“ kvůli její humanitární misi do Pásma Gazy.

Spor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a technologickým magnátem Elonem Muskem by mohl narušit mezinárodní ambice satelitní internetové sítě Starlink. Zatímco společnost díky dosavadnímu politickému krytí ze strany Bílého domu rychle expandovala do více než 130 zemí, aktuální roztržka s prezidentem může změnit pravidla hry.

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

V rakouském městě Štýrský Hradec došlo v úterý ráno k tragické střelbě na střední škole. Podle místní policie si útok vyžádal deset životů, mezi oběťmi je nejméně sedm studentů, jeden dospělý a útočník sám. Policie uvedla, že škola byla evakuována a situace je nyní pod kontrolou.

Zatímco se svět zaměřuje na Spojené státy a jejich omezování potratových práv, mnoho Evropanek stále musí cestovat do zahraničí, aby mohly ukončit těhotenství. Ačkoliv většina zemí EU potraty povoluje, praktická dostupnost péče zůstává značně omezená — a nerovnosti přetrvávají napříč celým kontinentem.