Estonská vláda nakonec globální pakt OSN o migraci přece jen podpoří. Premiér pobaltského státu Jüri Ratas dnes podle agentury DPA prohlásil, že takový je nyní postoj Estonska. Šéf vlády přitom poukázal na stanovisko parlamentu, který se v pondělí večer vyslovil pro přijetí paktu. V polovině měsíce přitom estonská vláda rozhodla, že spornou rámcovou dohodu světové organizace nepodpoří.
"Když parlament formuluje stanovisko, pak je to pozice Estonska," řekl dnes Ratas po setkání s prezidentkou Kersti Kaljulaidovou estonskému rozhlasu.
V parlamentu se předtím na mimořádném zasedání v pondělí večer pro pakt vyslovilo 41 poslanců 101členného parlamentu a 27 jich bylo proti. Nikdo z přítomných zákonodárců se hlasování nezdržel. Parlament tak podpořil přijetí mezinárodního dokumentu.
Vláda se podle Ratase bude řídit výsledkem hlasování parlamentu a o paktu už nebude dále diskutovat, ani o něm nebude znovu hlasovat. Prezidentka Kaljulaidová na facebooku obrat uvítala. Právě neschopnost vládní trojkoalice dohodnout se na podpoře paktu podle ní znamenala odklon od zahraničněpolitické linie Estonska. Spor rovněž ohrožoval samotnou existenci středolevé koalice.
Migrační pakt OSN mají státy podepsat 10. a 11. prosince v Maroku. Právně nezávazný dokument má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky. Jeho cílem je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi.
Státy jako USA, Rakousko, Bulharsko a také země visegrádské skupiny včetně České republiky už ale avizovaly, že pakt nepřijmou. Podle nich text mimo jiné stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací.
Související
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.
Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus
Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.
estonsko , Jüri Ratas , Kersti Kaljulaidová , uprchlíci
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Pavel popíchl Motoristy po setkání s legendárním formulovým pilotem
Prezident Petr Pavel pokračuje v setkávání se sportovními osobnostmi i po návratu z olympiády do České republiky. Pavel posnídal s jednou z legend světového motorsportu a tak trochu si rýpl do českých Motoristů s velkým M.
před 56 minutami
Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek
Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.
před 1 hodinou
První informace o rozloučení s Brejchovou. Dva ministři přišli s návrhem
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
před 1 hodinou
Zimní počasí se pomalu začíná loučit, potvrzuje měsíční výhled meteorologů
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
před 2 hodinami
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.
před 2 hodinami
Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig
Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.
před 3 hodinami
Tlak Washingtonu neustává. O budoucnosti Grónska budeme ještě mluvit, potvrdil Vance
Americký viceprezident JD Vance během své návštěvy v Arménii potvrdil, že jednání o budoucnosti Grónska budou pokračovat v následujících měsících.
před 4 hodinami
Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy spisy, aby zakryli jména významných osob
Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.
před 4 hodinami
MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“
Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.
před 5 hodinami
Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti
Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.
před 6 hodinami
Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.
před 7 hodinami
Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory
Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.
před 7 hodinami
Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě
Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.
před 8 hodinami
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.
před 9 hodinami
Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené
V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.
před 10 hodinami
Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá
Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.
před 10 hodinami
Skoky ze středního můstku nabídly překvapivé medailisty, big air vyhrála Muraseová
Po ženách se na skokanském můstku v Predazzu představili na letošních Zimních olympijských hrách v rámci pondělního programu i muži, kteří svůj první závod na těchto Hrách absolvovali na středním můstku. Tedy na můstku, na kterém se už v rámci Světového poháru příliš neskáče, i proto se dalo očekávat, že o medaile nakonec nebudou bojovat jinak zavedená jména. Už před tímto závodem se příliš nepočítalo s tím, že by mohl o nejvyšší příčky bojovat veterán Roman Koudelka, jemuž se skok v prvním kole nepovedl a do druhého kola se tak nedostal. Závod nakonec ovládl Němec Philipp Raimund. V big airu se pak po mužském finále konalo i to ženské a stejně jako mezi muži i v ženách byla vidět na nejvyšší příčce japonská vlajka. Konkrétně zásluhou Kokomi Muraseové.
před 10 hodinami
Přelomový soudní proces začíná. Instagram a YouTube čelí obvinění z vytváření závislosti
V Kalifornii začal přelomový soudní proces, v němž čelí největší sociální sítě na světě obvinění z vytváření strojů na závislost. Žaloba zkoumá dopady platforem Instagram a YouTube na duševní zdraví dětí. Právní zástupce žalující strany Mark Lanier tvrdí, že společnosti tyto mechanismy navrhly záměrně, aby ovlivnily dětský mozek.
před 12 hodinami
Počasí o víkendu bude teplé, místy ale může ještě nasněžit
Meteorologové vydali první předpověď pro nadcházející víkend. Podle ČHMÚ.cz můžeme očekávat teploty značící příchod jara.
včera
Ukrajině dochází čas. O 90miliardové půjčce Kyjevu bude EU hlasovat výrazně dříve
Evropský parlament bude již tuto středu hlasovat o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur, který má Ukrajině pomoci s financováním jejího válečného úsilí. Předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová v pondělí oznámila, že zákonodárci rozhodli o posunutí termínu hlasování na dřívější datum. Původně se mělo o finanční pomoci rozhodovat až koncem tohoto měsíce.
Zdroj: Libor Novák