Macron musí nabídnout východisko z krize. Další anarchii je třeba „udusit v zárodku“, píše Le Figaro

Podle komentátora je „vše jasné“: jedinou osobou, která by měla odpískat konec tohoto „francouzského podzimu“ je prezident republiky. „Jeho intervence, naplánovaná na pondělí večer, by se neměla omezit pouze na katalog slibů,“ soudí. „Jistě, naléhavá řešení jsou očekávaná, zvláště ve vztahu k důchodcům a střední třídě v mnoha podobách, jež má problém zaplatit své faktury.“

„Emmanuel Macron si uvědomuje, že jeho rozhodnutí nebudou přijatelná, pokud jejich financování nepůjde zekonomičtěním provozu státu, nýbrž zvyšováním povinných převodů, v nichž naše země drží smutný světový rekord,“ míní.

Veškeré zlo ale nepochází pouze z daní, upřesňuje. „Francie potřebuje kolektivní projekt. Náš sociální model se ocitl na okraji propasti a potřebuje kompletní obnovení. Dílo ovšem vyžaduje solidní reflexi, aby se neutopilo v rovnostářské demagogii, klientelismu a komunitarismu, jenž vede náš ochranářský stát ke krachu,“ dodává.

To vše by podle komentátora vedlo ke „katastrofickým důsledkům pro soudržnost naší společnosti, našich území a konkurenceschopnosti naší ekonomiky“. Naléhavým krokem správným směrem je utvoření „nové sociální smlouvy“, jež by zavedla znovu důvěru a nikoliv nějakým „podpisem nevím jaké smlouvy OSN o právech migrantů“, kriticky připomíná Thréard dnešní podepsání paktu o migraci.

„Po třech týdnech dialogu hluchých s většinou Francouzů, prezident republiky musí nabídnout z konfliktu „východisko vrchem“. „To předpokládá,“ doufá komentátor Yves Thréard, „že dokáže projít zkouškou pokory, stejně jako realismu.“