Belgie musí odškodnit potomky oběti ETA, nevydala atentátnici

Pět potomků podplukovníka Ramóna Romea, který byl zastřelen v roce 1981 v baskickém Bilbau, má podle verdiktu štrasburského soudu dostat od Belgie jako odškodnění za morální újmu každý 5000 eur (asi 128.000 Kč). Belgie rovněž musí zaplatit náklady soudního řízení 7260 eur (asi 185.000 Kč).

Romea podle španělských vyšetřovatelů zastřelila v březnu 1981 členka ETA Natividad Jáureguiová, přezdívaná Pepona, která je od té doby na útěku před španělskou justicí. Podle deníku La Vanguardia žila v Mexiku a ve Francii, než se usadila v Belgii, kde se provdala za svého advokáta.

Španělské úřady vydaly na Jáureguiovou evropský zatykač poprvé v roce 2004, v roce 2013 ji belgická policie zatkla v Gentu. Belgický soud nejprve žádosti Madridu o vydání vyhověl, odvolací soud to ale zamítl s tím, že by ve Španělsku byla ohrožena její základní lidská práva. Ani druhé žádosti o vydání z roku 2015 belgický soud nevyhověl.

Belgický soud se ve svém rozhodnutí nevydat podezřelou atentátnici odvolával na zprávu evropského výboru proti mučení (CTP) z roku 2011, která tvrdila, že obvinění z terorismu byli ve Španělku drženi "v ponižujících podmínkách, včetně možného mučení".

Loni na podzim zahájila španělská prokuratura vyšetřování Jáureguiové ve dvou dalších případech kvůli podezření z teroristických činů, jichž se podle vyšetřovatelů dopustila v 80. letech; při nich nikdo nezemřel, ale tři policisté utrpěli vážná zranění.

Organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) vedla od 60. let minulého století boj za nezávislý stát Basků, který si vyžádal na 830 obětí. V roce 2011 oznámila, že s konečnou platností zastavila svůj ozbrojený boj a loni na jaře oficiálně zanikla. V prohlášení uvedla, že jako organizace skončila, ale že její bývalí členové budou nadále usilovat o nezávislé, sjednocené a socialistické Baskicko.