Lisabonská smlouva vstoupí v platnost 1. prosince

Podle Sarkozyho se ještě před tím, v polovině listopadu, uskuteční další summit unie, na němž se bude hovořit o nominacích na dva rozhodující posty, které podle "Lisabonu" vzniknou - post předsedy (prezidenta) Evropské rady a šéfa diplomacie.

Švédský premiér Frederik Reinfeldt, jehož země nyní EU předsedá, prohlásil, že konzultace o nominacích na tyto funkce začnou den poté, co český prezident Václav Klaus smlouvu podepíše a tím dokončí její ratifikaci v rámci "sedmadvacítky".

Klaus, který po schválení české výjimky z Listiny základních práv EU oznámil, že si nebude klást další podmínky, musí ještě počkat na verdikt českého ústavního soudu o tom, zda je Lisabon v souladu s českým právním řádem. Ten by mohl padnout v úterý 3. listopadu.

Sarkozy v pátek dále oznámil, že Francie a Německo se shodly na tom, že v boji o post prezidenta EU budou podporovat "společného kandidáta". Podle šéfa Elysejského paláce to znamená, že šance bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, který byl až dosud považován za horkého favorita, "jsou téměř zanedbatelné".

"Shodli jsme se s paní kancléřkou (Angelou) Merkelovou na představách o postech i jménech," řekl bez dalších podrobností Sarkozy.

Na prestižní místo si dělá zálusk také lucemburský premiér Jean-Claude Juncker či šéf nizozemské vlády Jan Peter Balkenende, který je podle posledních zákulisních informací přijatelný pro mnohé z členských zemí unie.

Česká vláda se zatím k žádnému z kandidátů nevyjádřila.