Rozvojové státy nesouhlasí s Kodaňskou dohodou

"S lítostí vám oznamuji, že Tuvalu nemůže tuto dohodu uznat," řekl Ian Fry z delegace tichomořského ostrovního státu, který je globálními teplotními změnami přímo ohrožen. Po dlouhé páteční noci, kdy už většina politiků jednání opustila, Fry řekl, že závazek k zabránění oteplování o více než dva stupně Celsia je příliš laxní a znamená "konec pro Tuvalu".

Podobné stanovisko zaujali i delegáti Venezuely, Bolívie, Kuby a Nikaraguy. Tyto země nesouhlasí s Kodaňskou dohodou, neboť nepomůže zabránit globálnímu oteplování a byla navíc vypracována za zavřenými dveřmi bez jejich přítomnosti.

Aby se tzv. Kodaňská dohoda stala právoplatným dokumentem Organizace spojených národů, musí ji jednohlasně přijmout všech 193 států, které se konference účastní.

Pokud by některé země s dohodou nesouhlasily, pak dohoda bude přijata pouze svými zastánci. To by znamenalo, že by se k ní zavázaly zejména rozvinuté a rychle se rozvíjející průmyslové státy světa jako jsou Spojené státy, Čína nebo Indie.

K dohodě se byť s připomínkami připojí i členské země Evropské unie. "Není to dokonalá dohoda. Nevyřeší klimatické ohrožení lidské rasy," řekl švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země EU předsedá.

Nedokonalosti výsledků jednání si je vědomý i prezident Obama. "Urazili jsme kus cesty, ale stále jí hodně zbývá," řekl americký prezident před tím, než z Kodaně odletěl zpět do USA. Přesto se podle něj jedná o "smysluplnou a bezprecedentní dohodu".

Kodaňská dohoda je právně nezávazná. Země, které se k ní připojí, by měly na konci ledna 2010 předložit své plány na snížení emisí skleníkových plynů. Podle textu tohoto dokumentu by se také do konce roku 2010 tato nezávazná smlouva měla změnit v právně závaznou dohodu.

Rozvinuté země se také zavázaly každoročně poskytnout rozvojovým zemím až do roku 2020 částku 100 miliard dolarů na pomoc k potlačení důsledků klimatický změn.

Na dohodě se téměř v hodině dvanácté v pátek večer dohodl prezident Obama s čínským premiérem Wen Ťia-paem, indickým premiérem Manmóhanem Singhem a jihoafrickým prezidentem Jacobem Zumou. Dohodu podpořila i Brazílie.