Řezník Karadžič: Jsem nevinný, zasloužím si vyznamenání

Sedmašedesátiletý Karadžič, který byl dopaden 21. července 2008 po téměř 13 letech na útěku, čelí deseti bodům obžaloby z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti včetně genocidy ve Srebrenici.

"Udělal jsem vše pro to, abych válce v Bosně zabránil," prohlásil před Mezinárodním trestním tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii (ICTY), kterému v rámci své obhajoby začal předkládat důkazy o své nevině. "Měl bych dostat vyznamenání, ne stát před soudem," uvedl někdejší vůdce bosenských Srbů s tím, že válka v Bosně měla čtyřikrát méně obětí, než se uvádí. Narážel tak na údaje publikované na Západě, podle nichž v bosenské válcev 90. letech minulého století zahynulo nejméně 100 000 lidí.

Bývalý bosenskosrbský vůdce dále uvedl, že několikrát zastavil akce bosenskorbské armády a hledal mírová řešení a dodržoval zásady mezinárodního práva.

"Tato pravda bude s postupem času stále silnější a nařčení, propaganda, lži i nenávist budou jen slábnout a slábnout," prohlásil Karadžič.

Nejvážnější obvinění, kterému čelí, je podíl na masakru ve Srebrenici, nejhorší události svého druhu od konce 2. světové války. Enkláva Srebrenica byla tehdy vyhlášena za tzv. bezpečnou zónu OSN, ale 11. července 1995 do ní vstoupily bosenskosrbské jednotky pod vedením generála Ratka Mladiče. Jeho vojáci nejprve za přihlížení 450 špatně vyzbrojených nizozemských vojáků OSN, kteří měli enklávu chránit, oddělili muže od žen a během následujících pěti dní zabili více než osm tisíc muslimských chlapců a mužů ve věku od 12 do 77 let.

Karadžič ovšem tvrdí, že o masakru ani nevěděl a nikdy neměl nic proti muslimům: "Jsem mírný, tolerantní člověk, který je schopen chápat ostatní."

Podobným způsobem také "smetl" obvinění z podílu na ostřelování Sarajeva a bombardování tamního tržiště. Podle někdejšího bosenskosrbského vůdce tam muslimské jednotky pálily do vlastních lidí, aby do konfliktu zatáhly západní armády.

"Sarajevo je také moje město a všechny ty povídačky, že jsme na něj jen tak bezdůvodně útočili, jsou lží," prohlásil rozhořčený Karadžič k obléhání Sarajeva.

Proces s Radovanem Karadžičem začal v Haagu v roce 2009. Svou obhajobu, na kterou má před ICTY 300 hodin, hodlá bývalý vůdce bosenských Srbů podložit výpověďmi tří stovek svědků.

Z odpovědnosti za masakr ve Srebrenici a další válečné zločiny se v Haagu zodpovídá také bývalý bosenskosrbský generál a Karadžičův politický spojenec Ratko Mladič.