Matky trnou hrůzou: Má plod v děloze svá práva? Čeká se na verdikt

Matky, které nadměrným pitím poškodily plod, by měly být shledány vinnými ze zločinu. V kauze se objevuje případ šestileté holčičky, která trpí fetálním alkoholovým syndromem (FAS) a má vážně poškozený mozek.

Dle právníků ji její matka otrávila nadměrným pitím, ačkoli byla jasně varována, že alkohol může plod poškodit. V příručkách se uvádí, že těhotná žena může pít nanejvýš dvě jednotky alkoholu týdně (dvě třetinky piva, 2dcl vína či jeden velký panák).

Jedním z právníků je Neil Sugarman, který říká: „Myslím si, že je zcela evidentní, že děti postižené již v děloze jsou oběťmi zločinu. Tím zločinem je skutečnost, že matky pokračovaly v konzumaci nadměrného množství alkoholu, ačkoli byly informvány o rizicích."

Postižené děti jsou nyní většinou u adoptivních rodičů či v pěstounské péči. Právníci navrhují, aby rodinám, které se starají o děti se syndromem FAS, stát poskytl finanční kompenzace.

Soud nižší instance už v kauze rozhodl kladně. Šestiletá holčička se stala obětí zločinu, a měla by proto mít nárok na odškodné. Jenže Úřad pro odškodnění obětí zločinu se odvolal. Tvrdí, že plod v děloze není osoba. Bouří se i organizace bojující za práva žen. Podle nich by rozsudek v toto případu mohl mít nebezpečné následky. Práva by totiž získaly i nenarozené děti.

Ročně se v Británii narodí zhruba 7 tisíc dětí, které jsou nějakým způsobem postižené, protože jejich matky v těhotenství pily. Podle pediatrů má asi 1% dětí problémy s chováním jako důsledek alkoholismu u matek. Jeden z lékařů dokonce řekl, že pokud už matka musí mít během těhotenství nějaký ten zlozvyk, tak ať raději kouří než pije. Děti kuřaček si sice rodí s nižší porodní váhou a také mohou mít neurologické potíže, ale ve srovnání s alkoholem nejde o nic tak závažného. Doktorka Raja Mukherjeeová tvrdí, že v populaci jsou až 3% lidí, kteří trpí v určité míře syndromem FAS, ale nejsou si toho vědomi.

Co je FAS?

Fetální alkoholový syndrom je specifická klinická jednotka, vzniklá konzumací etylalkoholu(etanolu) těhotnou ženou. Etylalkohol je prokázaný teratogen, který nepříznivě ovlivňuje vývoj plodu – a to po celou dobu těhotenství. Syndrom popsali jako samostatnou klinickou jednotku Američané Jones a Smith roku 1973, informuje server vrozene-vady.cz.

Většina případů fetálního alkoholického syndromu vzniká u matek, které pijí častěji větší množství alkoholických nápojů. Teratogenně ovšem působí i jednorázový příjem většího množství alkoholu (večírek, oslava). Navíc neexistuje všeobecně uznávaná "bezpečná dávka alkoholu" v těhotenství – proto je nejlepším doporučením pro všechny těhotné nepít alkohol vůbec. Z tohoto pohledu je problematických hlavně několik prvních týdnů těhotenství, kdy žena o své graviditě často ani neví. Etylalkohol však působí patologicky po celou dobu gravidity, nejen v prvním trimestru.

Fetální alkoholový syndrom je charakterizován řadou projevů, k nejvýznamnějším z nich patří růstová retardace plodu (novorozenci jsou většinou hypotrofičtí, poruchy růstu často přetrvávají i v dětství, postižené děti celkově neprospívají); typická kraniofaciální dysmorfie (různý stupeň mikrocefalie, hypoplastická maxilla, vyhlazené philtrum, plochá střední část obličeje); poškození CNS (různý stupeň mentální retardace, kognitivní poruchy, poruchy chování); další přidružené abnormality, různé strukturní vrozené vady, vrozené vady srdce atd.