"Facka" Cameronovi: S imigranty je to jinak, prokázala studie

Vláda dnes vydala zprávu urychleně poté, co se objevila kritika, že publikaci zdržuje, protože neodpovídá její politice snažící se imigraci omezit. Zpráva je kompilací vycházející z dosavadních vědeckých studií o přistěhovalectví.

"Existuje jen relativně málo důkazů, že by migrace vedla ke statisticky významnému vytěsňování Britů z trhu práce v období, kdy je silná ekonomika," uvádí studie. Podle ní vyhlídky Britů na zaměstnání jen mírně ovlivňují přistěhovalci ze zemí mimo EU a to v období ekonomické stagnace. Stejně tak studie tvrdí, že riziko ztráty práce na úkor přistěhovalců hrozí především málo kvalifikovaným Britům.

Přistěhovalectví je od propuknutí krize v roce 2008 jedním z nejožehavějších politických témat v Británii. Především konzervativci premiéra Davida Camerona se je snaží omezit.

Naopak menší koaliční strana, liberální demokraté, jsou proevropští a imigraci spíše podporují. Liberálnědemokratický ministr obchodu Vince Cable dnes zdůraznil, že vysoká imigrace ho nechává "zcela v klidu". Podle něj země potřebuje dynamiku a kreativitu přistěhovalců.

Nick Clegg dnes v rozhlasovém rozhovoru řekl, že bez přistěhovalců by se britské zdravotnictví "přes noc" zhroutilo. Podle něj konzervativci opírají svou imigrační politiku o mýty a ne o fakta. Zdůraznil také, že devět z deseti nových míst připadá rodilým Britům.

Češi Velkou Británii neohrožují

Podle odhadů Velvyslanectví ČR v Londýně žije v Británii cca 40 tisíc Čechů - z toho téměř 35 tisíc přechodně (studenti, lidé hledající práci, zaměstnanci) a 6.000 osob českého nebo slovenského původu (cca 90% krajanů se hlásí k české národnosti), k níž se rovněž hlásí i někteří občané narození na území bývalé Podkarpatské Rusi.

Místem největšího krajanského soustředění je oblast Velkého Londýna, kde žije přibližně polovina z celkového počtu našich krajanů v Británii. S výjimkou oblasti kolem Manchesteru a jižního Skotska, kde je trvale usídlených cca 300 osob, žijí v dalších regionech krajané roztříštěně, informuje mzv.cz.

Z hlediska časového tvořili první vlnu emigrace do Británie v letech 1938-39 čs. občané, kteří uprchli ze své vlasti z obav před rasovou perzekucí. (Před r. 1938 v Británii žilo jen několik desítek Čechů.) Tito krajané působili především v hospodářském životě. Mezi nejznámější z nich patřila Lady Abrahams, spolumajitelka salónu Aquascutum, Sir Alex Alexander, bankéř a podnikatel, Ota Adler, bankéř a podnikatel, a Ladislav Rice, podnikatel.

Další přistěhovaleckou skupinou byli čs. občané, kteří se různými cestami dostali do Británie, aby zde jako příslušníci čs. ozbrojených sil bojovali za osvobození své vlasti. Jsou to jak bývalí příslušníci čs. letectva, tak i pozemních jednotek. Část z nich, kteří se za války oženili s místními občankami, zůstala v Británii hned po demobilizaci v r. 1945, resp. 1946, většina z nich se vrátila do vlasti, odkud po r. 1948 odešli před perzekucí zpět do Británie. Hospodářsky významné postavení si mezi nimi vydobyl známý vydavatel Robert Maxwell (pocházející z býv. Podkarpatské Rusi, původním jménem Jan Hoch), který patřil mezi 10 nejzámožnějších občanů Británie s odhadovaným jměním přes 1 mld. liber.

Další přistěhovalecké vlny následovaly po r. 1948 a 1968 a ty tvoří největší část naší krajanské komunity. Jde o osoby činné jak v hospodářské oblasti (drobní a střední podnikatelé), tak i v oblasti tzv. svobodných povolání (kultura, tisk apod.). Společensky - povýšením do šlechtického stavu - dosáhl nejvyššího uznání stavební podnikatel Sir Frank Lampl.

Mezi poválečnou emigraci patřili rovněž někteří příslušníci české šlechty - hrabě Černín, kněžna Rohanová, hrabě Kinský, Sidonie Nádherná aj.